Rozhlasový přijímač Populár

Základní údaje

Fotografie radiopřijímače PopulárPřijímač byl vyroben v roce 1957 v n. p. Tesla Hloubětín jako poslední, 4. provedení tohoto typu s upraveným přepínačem rozsahů. Je to čtyřelektronkový superhet s jednoduchým vstupním laděným obvodem.
 

Elektronky

V polovině padesátých let se u nás v rozhlasových přijímačích začaly používat miniaturní celoskleněné heptalové elektronky se sedmi kolíky. Výhodou těchto elektronek byly menší rozměry, a tím pádem i nižší rozptylové kapacity a indukčnosti. Tyto elektronky byly vyvinuty ve Spojených státech za 2. světové války pro vojenská zařízení. Byly to nejúspěšnější válečné elektronky, ty, které Američanům pomohly vyhrát válku. Po válce se začaly jejich ekvivalenty vyrábět po celém světě. V sovětských radarech se heptalové a novalové elektronky používaly již v roce 1947, ale v rádiích se tou dobou používaly lampy řad E 1, E 11 a E 21. Pro civilní zařízení byly miniaturní celoskleněné lampy zpřístupněny až v padesátých letech.

Vlnové rozsahy

Označení 
Kmitočet
střední citlivost
[mikrovolty]
počáteční
koncový
DV 150 kHz 395 kHz
40
SV 520 kHz 1648 kHz
50
KV2 1,95 MHz 5,6 MHz
70
KV1 5,7 MHz 18,45 MHz
95

Citlivost se uvádí při odstupu signálu od šumu 10 dB a výstupním výkonu 50 mW. Šířka pásma je na DV 11,5 kHz, na SV a KV 13 kHz.

Výkon a spotřeba

Výstupní výkon 2,5 W. Přijímač má oválný reproduktor 200x150 mm se stálým magnetem. Impedance cívky reproduktoru je 5 ohmů.
Napájení střídavým proudem o napětí 220 V (lze nastavit od 110 do 240 V). Příkon 51 W.
 
 

Schéma zapojení a mechanická konstrukce

Chcete-li si prohlédnout schéma, klikněte na nadpis. Schéma není vloženo přímo do textu kvůli jeho velkým rozměrům 2608x1133 bodů, 63 kB. Zde je rozmístění součástek na chassis :
Výkres rozmístění součástek na chassis

Popis zapojení, zvláštnosti konstrukce

Populár byl spíše laciný přijímač jednoduché konstrukce, vhodný spíše pro poslech hudby z místních vysílačů, než pro dálkový příjem. Podrobný popis zapojení tohoto rádia je na zvláštní stránce.
Zapojení měniče kmitočtu v Populáru je jednoduché, levné, ale nedokonalé. Měnič kmitočtu tvořený kmitajícím směšovačem má nižší citlivost a vyšší šum, než měnič se samostatným oscilátorem. Oscilátor, tvořený katodou a prvními dvěma mřížkami heptody, může být ovlivňován silnými rušivými signály, které proniknou na vstup. Selektivita jediného laděného obvodu na vstupu není dosti vysoká. Na horním konci KV je potlačení zrcadlového kmitočtu jen okolo 10 až 15 dB. Měnič kmitočtu, mf zesilovač a demodulátor je zapojen nejjednodušším způsobem, podle doporučeného zapojení z katalogu elektronek. Pevně nastavená větší šířka pásma mezifrekvenčního zesilovače je vhodná pro kvalitní příjem hudby z blízkých vysílačů na středních vlnách, ale při dálkovém příjmu na krátkých vlnách mf filtry proniká rušení od vysílačů pracujících na sousedních kmitočtech.
Zvláštností tohoto přijímače je vlnový rozsah KV2, který pokrývá tzv. tropická pásma. V tomto kmitočtovém rozsahu vysílá mnoho stanic v Africe, Indii a Latinské Americe. V Evropě na těchto kmitočtech vysílá jen málo rozhlasových stanic. Domnívám se, že tento přijímač byl určen i pro vývoz do tropických zemí, protože není konstruován na dálkový příjem. Několik vzdálených rozhlasových vysílačů lze v Čechách zachytit  v horní polovině rozsahu KV2, okolo 4 až 6 MHz (což je v podstatě dolní konec krátkých vln), ale v dolní části ne. Vlny z tropického pásma o délce okolo 125 m mají vyšší útlum, takže nedorazí z Afriky nebo střední Ameriky do Čech v dostatečné síle, aby šly snadno zachytit na tento přijímač bez vysoké venkovní antény.
Nízkofrekvenční zesilovač je opatřen zápornou zpětnou vazbou, která snižuje zkreslení a také plní funkci kmitočtové korekce. Ve zpětné vazbě je zapojena i tónová clona.
 

Slaďování

Podrobný popis celého pracovního postupu najdete v dokumentu Slaďování superhetu pro AM pásma. Zkušeným radioamatérům stačí níže uvedená tabulka.

Slaďovací tabulka:

slaďovaný rozsah a obvod Kmitočet Slaďovací prvky Min/Max Poznámka
mezifrekvenční propusti 468 kHz L24, L23, L22, L21 maxium rozladit spřažený obvod kond. 100 pF
odlaďovač mezifrekvence 468 kHz L1 minimum
KV1 oscilátor a vstup 6,5 MHz L12, L3 maximum  
17,7 MHz C13, C3 maximum
KV2 oscilátor a vstup 2,15 MHz L14, L5 maximum  
5,4 MHz C14, C4 maximum
SV oscilátor a vstup 590 kHz L16, L7 maximum  
1590 kHz C16, C5 maximum
DV oscilátor a vstup 162 kHz L18, L9 maximum platí jen pro verze 2 až 4
390 kHz C18,C6 maximum

Tabulka napětí a proudů na elektrodách elektronek

Elektronka
Ua
[V]
Ia
[mA]
Ug2
[V]
Ig2
[mA]
E1  6H31
heptoda
236
2,3
102
6,6
E2  6F31
pentoda
213
9,1
105
3,2
E3  6BC32
trioda + duodioda
95
0,64
E4  6L31
koncová pentoda
252
38,9
235
3,8
E5  6Z31
dvoucestný
usměrňovač
2x258
celkový proud 65 mA
E6  EM11
indikátor vyladění
235
1. vychyl. dest. 27 V
2. vychyl. dest. 22 V

Rozmístění slaďovacích prvků

Na následujicím výkrese vidíte rozmístění slaďovacích prvků pod chassis. Modře jsou podtrženy slaďovací prvky. Červeně je vyznačen rozlaďovací kondenzátor 100 pF, který se postupně připojuje na jednotlivé obvody mf propusti. Umístění slaďovacích součástek na chassis je na předchozím výkrese.
Slaďovací prvky pod chassis
 
 

Zapojení cívek v krytech

Schema zapojení cívek v krytech


 
 
 

Ladicí převod

Zapojení náhonového lanka ladicího převodu.

 
 
 
 
Zpět na obsah Jeníčkových radiotechnických stránek
Zpět na domovskou stránku Petra Jeníčka

Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček. Technické údaje a výkresy rozmístění součástek jsou převzaty z knihy Československé rozhlasové a televizní přijímače I a II od Eduarda Kotka a ze Sdělovací techniky č. 10/1956, str. 320.

Stránka byla naposledy aktualizována 12.11.2004.

Případné dotazy posílejte na adresu pjenicek (zavináč) seznam . cz