Fotografie radiopřijímače Beseda

Beseda

Základní údaje

Vyráběn v letech 1945 až 47 v Tesle Hloubětín podle licence od firmy Phillips. Je to tříelektronkový superhet s dvouobvodovou vstupní pásmovou propustí.

Elektronky


Jsem členem Historického Radioklubu Československého.

Vlnové rozsahy a citlivost

Označení Kmitočet střední citlivost
[mikrovolty]
Počáteční Koncový
DV 150 kHz 428,7 kHz 15
SV 571 kHz 1579 kHz 15
KV 5,88MHz 21,7 MHz 22

Šířka pásma je 10,5 kHz. Viz podmínky, za jakých byla výrobcem měřena citlivost.

Výkon

Výstupní výkon 3,2 W, napájení střídavým proudem o napětí 220 V (lze nasatvit od 110 do 245V). Příkon 51 W.

Schéma zapojení

zobrazit schéma zapojení radiopřijímače Beseda (velikost 2937x2000 bodů, 139 KB).

Podrobnější popis, konstrukční zvláštnosti

Tento přijímač patřil do střední kategorie a vyznačoval se dosti dobrou citlivostí a selektivitou. Byl to v té době již zastaralý, ale kvalitně navržený přístroj. Citlivost 15 mV na SV a přibližně 22 mV na přijímaném kmitočtu 21 MHz, to bylo na mezi možností vstupní elektronky ECH4. V roce 1947 se již vyráběly kvalitnější elektronky řady Ex21 (přijímač, osazený těmito novějšími lampami, je např. Kongres) s lepšími vlastnostmi na krátkých vlnách. Nízký mezifrekvenční kmitočet 128 kHz sice umožňoval dosáhnout vyššího zesílení mf zesilovače, ale nevýhodou je bídná zrcadlová selektivita na krátkých vlnách. Po 2. světové válce se již u nových konstrukcí používal většinou mf kmitočet okolo 460 kHz.
Dvouobvodová propust na vstupu, laděná dvěma sekcemi trojitého ladicího kondenzátoru, má větší útlum v nepropustném pásmu, takže lépe odladí silné rušivé signály než jednoduchý rezonanční obvod, a přijímač je méně náchylný ke křížové modulaci. Propust má také širší propustné pásmo, čímž je zajištěna stálá citlivost v celém přijímaném pásmu, i v místech, kde souběh oscilátoru se vstupem není dokonalý. V této době se k přeměně kmitočtu přijímaného signálu na mezifrekvenční kmitočet začalo běžně používat sdružených elektronek - heptody s triodou v jedné baňce. Trioda slouží jako samostatný oscilátor, heptoda jen směšuje přijímaný signál s oscilátorovým. Vstupní napětí se přivádí na 1. mřížku, která je nejcitlivější, oscilátotové napětí pak na 3. mřížku heptody. Tím se dosáhlo lepší stálosti kmitočtu oscilátoru a lepší citlivosti směšovače, než u kmitajícího směšovače. Rušivý vstupní signál nemůže ovlivňovat oscilátor, jako se to občas stává u přijímačů s kmitajícím směšovačem. Také nedochází k zpětnému vyzařování oscilátorového signálu do antény.

Zapojení bylo navrženo firmou Philips

Konstrukce Besedy vychází z typu Philips 845a.

Od Philipse 845 se Beseda liší především tím, že místo směšovací elektronky ECH3 se v Besedě používala ECH4. Dále se liší tím, že chybí přepínač gramofonového vstupu, jiné je zapojení odlaďovače mezifrekvence C91 + L91 a také jsou rozdíly v hodnotách některých odporů a kondenzátorů. Složitý obvod kmitočtově závislé zpětné vazby v nízkofrekvenčním zesilovači je typické Philipsovské zapojeni, které se v jiných přijímačích Tesla nevyskytuje. Podobné zapojení se ale nachází např. v přijímači Rektra RA24a -14, který byl také vyráběn podle licence od Philipse.

Slaďovací předpis

Podrobný pracovní postup najdete v článku slaďování elektronkového superhetu.
 
 
Rozsah a obvod Kmitočet Slaďovací prvky Min/max Poznámka
MF (přepínač DV) 128 kHz C62, C61, C52, C51 max. G*
128 kHz C91 min.
SV 1600 kHz C38, C28, C18 max. *
550 kHz C48 max.
DV 160 kHz C50 max.
400 kHz C40 max.
Obvody krátkých vln jsou pevně naladěny od výrobce a již se neslaďují.

Vysvětlivky poznámek :

* Spřažený obvod rozladit kondenzátorem 100 pF
A signál zavést na vstup přes umělou anténu
G signál přivést přes kondenzátor 33 nF na 1. mřížku heptody E1 (vývod 9 na čepičce elektronky)
 
 

Rozmístění slaďovacích prvků

Rozmístění slaďovacích prvků na chassis
Rozmístění slaďovacích prvků pod chassis



Zpět na obsah Jeníčkových radiotechnických stránek

Zpět na domovskou stránku Petra Jeníčka

Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček. Technické údaje, schéma a fotografie jsou převzaty z knihy Československé rozhlasové a televizní přijímače I a II od Eduarda Kotka.

Případné dotazy posílejte na adresu pjenicek (zavináč) seznam . cz. Stránka byla naposledy změněna 1.9.2018.