Beseda
Základní údaje
Vyráběn v letech 1945 až 47 v Tesle Hloubětín podle licence od firmy
Phillips.
Je to tříelektronkový superhet s dvouobvodovou vstupní pásmovou
propustí.
Elektronky
- ECH4 - měnič kmitočtu (trioda funguje coby oscilátor, heptoda je
směšovač)
- ECH4 - Heptoda plní funkci mezifrekvenčního zesilovače, trioda
slouží
jako
nízkofrekvenční předzesilovač.
- EBL1 - Pentoda je nf zesilovač výkonu, dvojitá dioda slouží k
demodulaci
a k usměrnění napětí pro AVC.
- EM4 - indikátor vyladění
- AZ1 - dvoucestná usměrňovací dioda
Vlnové rozsahy a citlivost
Označení |
Kmitočet |
střední citlivost
[mikrovolty] |
Počáteční |
Koncový |
DV |
150 kHz |
428,7 kHz |
15 |
SV |
571 kHz |
1579 kHz |
15 |
KV |
5,88MHz |
21,7 MHz |
22 |
Šířka pásma je 10,5 kHz.
Viz podmínky, za jakých byla výrobcem měřena citlivost.
Výkon
Výstupní výkon 3,2 W, napájení střídavým proudem o napětí 220 V (lze
nasatvit
od 110 do 245V). Příkon 51 W.
Schéma zapojení
zobrazit schéma zapojení radiopřijímače
Beseda
(velikost 2937x2000 bodů, 139 KB).
Podrobnější popis, konstrukční zvláštnosti
Tento přijímač patřil do střední kategorie a vyznačoval se dosti dobrou
citlivostí a selektivitou. Byl to v té době již zastaralý, ale kvalitně
navržený přístroj. Citlivost 15 mV na SV a přibližně 22 mV na
přijímaném
kmitočtu 21 MHz, to bylo na mezi možností vstupní elektronky ECH4. V
roce
1947 se již vyráběly kvalitnější elektronky řady Ex21 (přijímač,
osazený
těmito novějšími lampami, je např.
Kongres)
s lepšími vlastnostmi na krátkých vlnách. Nízký mezifrekvenční kmitočet
128 kHz sice umožňoval dosáhnout vyššího zesílení mf zesilovače, ale
nevýhodou
je bídná zrcadlová selektivita na krátkých vlnách. Po 2. světové válce
se již u nových konstrukcí používal většinou mf kmitočet okolo 460 kHz.
Dvouobvodová propust na vstupu, laděná dvěma sekcemi trojitého ladicího
kondenzátoru, má větší útlum v nepropustném pásmu, takže lépe odladí
silné
rušivé signály než jednoduchý rezonanční obvod, a přijímač je méně
náchylný
ke křížové modulaci. Propust má také širší propustné pásmo, čímž je
zajištěna
stálá citlivost v celém přijímaném pásmu, i v místech, kde souběh
oscilátoru
se vstupem není dokonalý. V této době se k přeměně kmitočtu přijímaného
signálu na mezifrekvenční kmitočet začalo běžně používat sdružených
elektronek
- heptody s triodou v jedné baňce. Trioda slouží jako samostatný
oscilátor,
heptoda jen směšuje přijímaný signál s oscilátorovým. Vstupní napětí se
přivádí na 1. mřížku, která je nejcitlivější, oscilátotové napětí pak
na
3. mřížku heptody. Tím se dosáhlo lepší stálosti kmitočtu oscilátoru a
lepší citlivosti směšovače, než u kmitajícího směšovače. Rušivý vstupní
signál nemůže ovlivňovat oscilátor, jako se to občas stává u přijímačů
s kmitajícím směšovačem. Také nedochází k zpětnému vyzařování
oscilátorového
signálu do antény.
Zapojení bylo navrženo firmou Philips
Konstrukce Besedy vychází z typu Philips 845a.
Od Philipse 845 se Beseda liší především tím,
že místo směšovací elektronky ECH3 se v Besedě používala ECH4. Dále
se liší tím, že chybí přepínač gramofonového vstupu, jiné je zapojení
odlaďovače
mezifrekvence C91 + L91 a také jsou rozdíly v hodnotách některých
odporů
a kondenzátorů. Složitý obvod kmitočtově závislé zpětné vazby v
nízkofrekvenčním
zesilovači je typické Philipsovské zapojeni, které se v jiných
přijímačích
Tesla nevyskytuje. Podobné zapojení se ale nachází např. v přijímači
Rektra RA24a -14, který byl také vyráběn podle licence od Philipse.
Slaďovací předpis
Podrobný pracovní postup najdete v článku slaďování
elektronkového superhetu.
Rozsah a obvod |
Kmitočet |
Slaďovací prvky |
Min/max |
Poznámka |
MF (přepínač DV) |
128 kHz |
C62, C61, C52, C51 |
max. |
G* |
128 kHz |
C91 |
min. |
|
SV |
1600 kHz |
C38, C28, C18 |
max. |
* |
550 kHz |
C48 |
max. |
|
DV |
160 kHz |
C50 |
max. |
|
400 kHz |
C40 |
max. |
|
Obvody krátkých vln jsou pevně naladěny od výrobce a již se neslaďují.
Vysvětlivky poznámek :
* Spřažený obvod rozladit kondenzátorem 100 pF
A signál zavést na vstup přes umělou anténu
G signál přivést přes kondenzátor 33 nF na 1. mřížku heptody E1 (vývod
9 na čepičce elektronky)
Rozmístění slaďovacích prvků

Zpět na obsah Jeníčkových radiotechnických
stránek
Zpět na domovskou stránku Petra Jeníčka
Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček. Technické údaje, schéma
a fotografie jsou převzaty z knihy Československé rozhlasové a
televizní
přijímače I a II od Eduarda Kotka.
Případné dotazy posílejte na adresu pjenicek (zavináč) seznam . cz.
Stránka byla naposledy změněna 1.9.2018.