Rozhlasový přijímač Festival 721A

Rádio Festival
Přijímač se vyráběl v letech 1957 až 1958 v Tesle Bratislava. Je to luxusní sedmielektronkový superhet pro příjem na všech rozhlasových AM pásmech.

Obsah dokumentu

Technické údaje
    Osazení elektronkami
    Vlnové rozsahy
    Reproduktory, výkon a příkon
Schéma
Popis zapojení s vysvětlivkami funkcí
    VF předzesilovač
    Směšovač
    Oscilátor
    MF zesilovač
    Demodulátor a AVC
    NF zesilovač
    Zdroj
Podrobný popis zapojení od výrobce rádia (na jiné stránce)
Slaďování
    Rozmístění součástek
    Schema mechanickych prevodu

Technické údaje

Elektronky:

Tento přijímač je osazen miniaturními heptalovými elektronkami. Výrobce se v tomto přijímači vyhýbal použití sdružených elektronek nejen proto, že v heptalovém provedení se jich dělalo málo typů, ale i proto, že to bylo považováno za technicky dokonalejší a spolehlivější řešení. Určitě šlo také o to udělat dojem na zákazníka. Přijímač se stejnými parametry by bylo možno sestavit i ze 4 až 5 sdružených elektronek v novalovém provedení, ale když prodavač řekl, že to je sedmilampovka, zákazník musel mít dojem, že je to cosi dokonalého.

Vlnové rozsahy a citlivost

Označení
rozsahu		 Kmitočet
Počáteční Koncový
DV 150 kHz 430 kHz
SV 520 kHz 1650 kHz
KV 4 1,7 MHz 3,3 MHz
KV 3 3,12 MHz 6,62 MHz
KV 2 6,62 MHz 13,5 MHz
KV 1 13,4 MHz 27 MHz

Výrobce uvádí průměrnou citlivost 35 uV pro střední a dlouhé vlny, a 65 uV pro krátké vlny. Citlivost se velmi liší na jednotlivých krátkovlnných rozsazích. Na KV 4 jsem naměřil cca 12 uV, na KV 1 okolo 300 uV. Při poslechu na KV 1 doporučuji použít anténu s velkým ziskem nebo anténní předzesilovač.
Podmínky měření citlivosti uvádím na zvláštní stránce. Šířka pásma je 8,5 nebo 14 kHz podle polohy přepínače.

Reproduktory

Přijímač má 4 kruhové reproduktory. Basový o průměru 200mm a impedanci 5 ohmů, středový 160mm/5 ohmů a dva výškové o průměru 100 mm a impedanci 4 ohmy, které jsou zasazeny v bocích skříně.

Výkon

Výstupní výkon je 3,5W.

Napájení

Příkon rádia je 65W. Přístroj se napájí střídavým proudem o kmitočtu 50Hz s napětím 110, 125, 150, 220 nebo 245 V.

Schéma

je na zvláštní stránce, protože je příliš velké pro vložení do textu.

Popis zapojení

Festival je nejdokonalejší elektronkový přijímač na AM pásma, jaký Tesla vyráběla. Svojí dobrou citlivostí a selektivitou je vhodný pro dálkový příjem. Citlivost je vynikající zvláště na středních vlnách a dolních rozsazích krátkých vln, horší je na nejvyšším rozsahu krátkých vln. Velká skříň s reproduktorovou soustavou, nf zesilovač s korekcemi v záporné zpětné vazbě i nízký šum ho činí vhodným i pro kvalitní poslech hudby (v rámci možností amplitudové modulace, pozdější přijímače s FM rozsahem měly samozřejmě ještě lepší přednes.) Dále uvádím svůj popis zapojení s vysvětlivkami některých funkcí. Podrobný popis zapojení, který výrobce publikoval ve Sdělovací technice, jsem umístil na zvláštní stránce.

Vysokofrekvenční laděný předzesilovač

Signál z antény jde přes první laděný obvod do vysokofrekvenčního zesilovače, osazeného vf pentodou 6F31. Zesilovač má jen nevelké zesílení, tak, aby signál dostatečně zesílil nad úroveň šumu směšovače a nahradil ztráty v laděných obvodech. Směšovací heptoda totiž šumí mnohem více, než pentoda ve vf předzesilovači. Zisk vf předzesilovače je řízen pomocí AVC tak, aby se při příjmu silného signálu nepřebudil směšovač nebo mf zesilovač.
Z předzesilovače prochází signál přes druhý laděný obvod do směšovače. Tím, že před směšovačem jsou v cestě signálu dva rezonanční obvody, se dosahuje dobré zrcadlové selektivity. Pro dosažení dobré citlivosti a odstupu signálu od šumu je výhodné toto uspořádání, kde je před vf zesilovačem jeden rezonanční okruh, který má malý útlum, a druhý je za vf zesilovačem.
Kdyby se daly oba okruhy na vstup jako podkriticky vázaná propust, dosáhlo by se lepší odolnosti vůči křížové modulaci, protože rušivé signály by se před vstupem do vf zesilovače více zeslabily. Přijímač by ale více šuměl, protože dvouobvodový filtr má větší útlum i v propustném pásmu, a užitečný signál by přicházel na vstup vf zesilovače více zeslaben.

Směšovač

Z druhého rezonančního okruhu postupuje vf napětí do směšovače, tvořeného samostatnou heptodou 6H31, kde se směšuje s napětím z místního oscilátoru. Na dlouhých a středních vlnách je i pracovní bod směšovače řízen pomocí AVC, na krátkovlnných rozsazích není, aby se řízením neměnily mezielektrodové kapacity a obvody se nerozlaďovaly.
Obvykle se vstupní signál přiváděl na 3. mřížku a oscilátorový na 1. mřížku, u některých výrobních sérií Festivalu to ale bylo naopak.

Oscilátor

Oscilátor s laděnou anodou je osazen pentodou 6F31 v triodovém zapojení. Na nejvyšších kmitočtových pásmech KVI a KVII pracuje jen s malým přebytkem zesílení. Tím konstruktér dosáhl dobré kmitočtové stálosti a spektrální čistoty signálu, ovšem za cenu zhoršení jiných vlastností. Když se oscilátorová elektronka opotřebuje a klesne její strmost pod 70% správné hodnoty, oscilátor přestane na rozsahu KVI kmitat. Amplituda oscilátorového napětí v těchto pásmech je i s dobrou elektronkou menší, což způsobuje horší citlivost přijímače.
Oddělené elektronky směšovače a oscilátoru jsou dražší, než jedna sdružená. Výrobce použil 2 lampy pravděpodobně proto, že v sedmikolíkové řadě nebylo možno vyrobit sdruženou elektronku heptodu+triodu. ECH21 byla již zastaralá a devítikolíková ECH81 byla v r. 1957 novinkou a ještě se nevyráběla v dostatečném množství. Kmitající směšovač s heptodou je kmitočtově nestabilní, nehodí se do jakostního rádia. Nectnosti kmitajícího směšovače jsou popsány v článku o přijímači Populár.
Možná šlo výrobci i o obchodní dojem na zákazníka - nabídnout rádio, které má mnoho elektronek, a tím se zdá dokonalejší. Oddělení má ale přece jenom určitou výhodu. Oscilátorová elektronka se obvykle opotřebovává rychleji, než směšovací heptoda, protože při příjmu silného místního vysílače je heptoda přivřena působením AVC. Čím menší proud elektronkou teče, tím déle katoda vydrží. Výhodou oddělených elektronek je to, že když se opotřebuje oscilátorová elektronka, stačí vyměnit jen ji, není třeba měnit směšovač. V nouzi stačilo přehodit navzájem elektronku v oscilátoru a ve vf nebo mf zesilovači (tyto pentody se zavírají vlivem AVC, a proto vydrží déle), a mohlo se poslouchat dál jen s trochu horší citlivostí.

Mezifrekvenční zesilovač

Z anody směšovače jde směs proudů o různých kmitočtech do první mf propusti, která vybere jen signál o žádaném rozdílovém kmitočtu. Šířka pásma propusti se dá přepínat tlačítkovým přepínačem P5' - P6'. Když je sepnut P5' a rozepnut P6', propust je vázána podkriticky, má velký útlum, ale úzké pásmo. V této poloze jsou laděné okruhy, umístěné vedle sebe ve společném krytu, vázány jen rozptylovým polem uzavřených hrníčkových jader, a parazitními kapacitami a indukčnostmi vodičů a součástek. Když stiskneme tlačítko "Široké pásmo", rozpojí se P5 a spojí P6. Do druhého okruhu se tak zapojí krátké dvouzávitové vinutí L32', navinuté na cívce prvního okruhu. Tím se silně zvětší vazba obvodů na nadkritickou hodnotu,
zmenší se útlum a pásmo se rozšíří, kmitočtová charakteristika dostane dva vrcholy.
Z druhého okruhu propusti jde napětí do mezifrekvenčního zesilovače tvořeného pentodou 6F31. Její zesílení je řízeno AVC. V její anodě je zapojen druhý dvouobvodový mf filtr, pevně nastavený tak, aby přenesl i široké pásmo. Z anody se také odebírá mf napětí pro usměrňovač AVC. Za druhou propustí je zapojen demodulátor.

Demodulátor, AVC a ukazatel vyladění

Demodulátor a obvod AVC je osazen samostatnou elektronkou, dvojitou diodou 6B32. AM demodulátor je zapojen obvyklým způsobem. AVC je zpožděné. Přes odpor R15 se přivádí na anodu diody stejnosměrné záporné napětí cca 0,7V. Z anody diody se napětí vede přes filtrační odpory R14, R1 R40 a R4 a kondenzátory C42 a C43 dále jako předpětí k mřížkám elektronek ve vf zesilovači, směšovači a mf zesilovači. Zároveň se na anodu diody přivádí přes kondenzátor C48 střídané napětí z primáru druhého mezifrekvenčního transformátoru. Když vrcholová hodnota střídavého napětí překročí 0,7V, dioda se začne ve špičkách otevírat a usměrňovat. Pravý konec kondenzátoru C48 se nabije více záporně, a na anodě se objeví větší stejnosměrné záporné napětí. To se přes filtrační články (které odstraní střídavou složku) přenese na mřížky elektronek. Elektronky se přivřou, jejich strmost se zmenší a tím se vf napětí na výstupu mezifrekvenčního zesilovače zeslabí.
Pokud je signál na vstupu rádia slabý, vrcholová hodnota střídavého napětí na výstupu mf zesilovače je menší, než 0,7V, dioda zůstane zavřená, předpětí elektronek se nemění a přijímač pracuje s maximálním zesílením.
Mřížka ukazatele vyladění je zapojena přes filtrační článek R16 C51 na výstup demodulátoru, nikoliv na výstup AVC. Magické oko tak ukazuje i změny velikosti slabého signálu, při kterém ještě nepracuje AVC.

Nízkofrekvenční zesilovač

Předzesilovač s pentodou E7 typu 6F32 je zapojen standardním způsobem. Výkonový zesilovač se svazkovou tetrodou E8 typu 6L31 je opatřen kmitočtově závislou zápornou zpětnou vazbou, řízenou korekčním obvodem. Napětí pro zpětnou vazbu se odebírá z anody elektronky, nikoliv přes transformátor, a zpětná vazba jde jen přes koncovou elektronku. Tímto jednodušším zapojením se neodstraní zkreslení a nerovnoměrnosti frekvenční charakteristiky, způsobené transformátorem. Výhodou jednoduššího zapojení zpětné vazby, vedené jen přes jeden stupeň, je to, že při přebuzení nedochází tak snadno k posunutí pracovního bodu elektronek a příšernému zkreslení (tranzistoráku podobnému), nebo dokonce k zahrazení zesilovače. K tomu dochází např. u jednoduššího rádia Populár, které má zpětnou vazbu vedenou přes celý nf zesilovač.
Korekční obvod hloubky-výšky ovlivňuje jednak přenos signálu z anody předzesilovače, a zároveň ovlivňuje zpětnou vazbu u koncového stupně.
Když je potenciometr R28 nastaven do levé polohy na hloubky, kondenzátor C60 odvádí z anody E7 proudy o středních a vysokých kmitočech do země. Zároveň se může plně uplatnit záporná zpětná vazba přes C63 a R29, která zeslabuje přenos středních a vysokých kmitočtů zesilovačem. Kondenzátor C61 je spojen se zemí přes velký odpor dráhy potenciometru, a na zpětnou vazbu nemá vliv.
Pokud potenciometr nastavíme na výšky, přestane působit C60, ale uzemní se levý konec C61. Ten zeslabí zápornou zpětnou vazbu na středních a vysokých kmitočtech, takže zesílení koncového stupně bude větší na vyšších kmitočtech, než na středních.

Zapojení, bránící pronikání síťového bručení ze zdroje na výstup

Přívod napájecího napětí koncového stupně je připojen na odbočku primárního vinutí výstupního transformátoru. Konec primárního vinutí je přes odpor R37 připojen na elektrolytický kondenzátor C69, který filtruje napětí pro 2. mřížku elektronky E8 a pro napájení všech vf a předzesilovacích stupňů v rádiu. Toto zvláštní zapojení zabraňuje pronikání brumu ze špatně vyhlazeného napájecího napětí do reproduktoru. Výstupní odpor elektronky E8, obě nestejné poloviny primárního vinutí výstupního transformátoru a odpor R37 vytvářejí vyvážený transformátorový můstek. Střídavý proud (zvlnění), přicházející ze zdroje do odbočky transformátoru, se dělí na dvě části. Jedna jde do země přes první polovinu vinutí, označenou L38, vnitřní odpor elektronky E8 a kondenzátor C65. Druhá část proudu jde přes část vinutí značenou L39, odpor R37 a kondenzátor C39. Obě části proudu vytvářejí při průchodu vinutím výstupního transformátoru v jeho jádře magnetické toky opačného smyslu, které se navzájem odečtou. V ideálním případě by se zcela zrušily. Vlivem výrobních odchylek součástí se nezruší dokonale, ale přesto je brum na výstupu velmi slabý.

Přepínač provozu umožňuje rádio použít také jako zesilovač ke gramofonu, a nebo v poloze unifon jako zesilovač hlásného či dorozumívacího zařízení. V poloze Unifon slouží reproduktory v rádiu jako mikrofon. Přes mikrofonní transformátorek jsou připojeny na vstup předzesilovače. Rproduktor hlásného zařízení je připojen do zdířky pro přídavný reproduktor.

Napájecí zdroj a filtrační obvody

Zdroj je zapojen obvyklým způsobem. Napětí dvojcestně usměrněné elektronkou E9 AZ11 se filtruje kondenzátory C66 a C64 a odporem R22. Filtrační tlumivka není nutná, větší zvlnění nevadí díky zvláštnímu zapojení výstupního trafa. Napájení pro nf předzesilovač a vf stupně se dále filtruje kondenzátory C65, C59 a odpory R37 a R27.

Slaďování

Při slaďování mezifrekvenčního zesilovače odpojíme dočasně C23 od přepínače a připojíme na něj výstup ze signálního generátoru. Mezifrekvenční propust přepneme na úzké pásmo. Při ladění mf propustí vždy rozladíme spřažený obvod kondenzátorem 500 pF.
Při slaďování vf zesilovače pan Kotek doporučuje vyřadit AVC a zároveň zmenšit citlivost rádia připojením baterie 4,5V paralelně ke kondenzátoru C42 kladným pólem na kostru. Rádio lze sladit i bez toho, pokud máte dobře stíněný signální generátor s výstupním děličem, umožňujícím nastavit vf napětí řádově několik mikovoltů tak, aby zpožděné AVC nezačalo vůbec působit.
Na stupnici jsou na každém rozsahu slaďovací značky (dolů směřující trojúhelníčky), odpovídající slaďovacím kmitočtům, uvedeným v tabulce.

Poznámky ke slaďování

dle servisního návodu ve Sdělovací Technice:
  1. Před vyvažováním musí být přijímač elektricky i mechanicky seřízen, osazen elektronkami, s kterými bude používán, a dostatečně vyhřát.
  2. Všechny vyvažovací prvky jsou přístupné po odnětí zadní stěny a spodního krytu. Umístění vyvažovacích prvků je zřejmé z obrázků.
  3. Vyvažovací kondensátory se ladí isolačním nástrčkovým klíčem s šestihranem o vepsané kružnici 6,0 mm. Výjimku činí kondensátory C7 a C20, které se dolaďují odvíjením slabého drátu.
  4. Jádra cívek se ladí isolačním šroubovákem. Jádra cívek vstupních a oscilátorových obvodů mají být při ladění našroubována pokud možno v horní polovině cívky.
  5. Poněvadž na všech rozsazích kmitá oscilátor o 468 kc/s výše proti ladění vstupních obvodů, je vždy správný signál s vyšším kmitočtem (s menší kapacitou vyvažovacího kondensátoru).
  6. Převodový ozubený segment nutno nařídit tak, aby dosedal na doraz právě když se kryjí okraje rotorových i statorových desek otočného kondensátoru. (Kondensátor se nesmí v žádném případě přetočit k vlastnímu dorazu.) V této poloze otočného kondensátoru musí ukazovat stupnicový ukazatel přesně na. střed trojúhelníkových značek na pravém okraji ladicí stupnice.
  7. Při vyvažování je přijímač přepnut na úzké pásmo, regulátor hlasitosti vytočen na největší hlasitost a přijímač uzemněn.

Slaďovací tabulka

Rozsah kmitočet Slaďovací prvky Min/Max Poznámka
mezifrekvence 468 kHz L35, L34, L33, L32 max signál zavést na C23, rozladit spřažené obvody
L1 min SV, signál zavést do anténní zdířky
DV 160 kHz L30, L18, L9 max
400 kHz C36, C20, C7 max
SV 550 kHz L28, L16, L7 max
1500 kHz C34, C19, C6 max
KV4 1,8 MHz L26, L14, L5 max
3,2 MHz C32, C18, C5 max
KV3 3,2 MHz L24, L13, L4 max
5MHz C30, C17, C4 max
KV2 7,2 MHz L22, L12, L3 max
11,8 MHz C29, C16, C3 max
KV1 15,2 MHz L20, L11, L2 max
25,8 MHz C28, C15, C2 max

 

Rozmístění slaďovacích prvků

Rozmístění součástek na chassis

Rozmístění slaďovacích prvků pod chassis

Výkes mechanických převodů

Schemata náhonů stupnice, přepínače a tónové clony

Zpět na obsah Jeníčkových radiotechnických stránek

Zpět na domovskou stránku Petra Jeníčka

Schéma zapojení, výkresy rozmístění součástek a slaďovací tabulky pocházejí z knihy Československé rozhlasové a televizní přijímače I a II od Eduarda Kotka. Schéma v digitální podobě převzato z www stránky http://www.radiojournal.cz a mírně vyretušovno. Podrobný popis zapojení, poznámky ke slaďování a výkres převodů jsou převzaty ze Sdělovací Techniky 7/1957, str. 219 až 222.
Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček
Poslední změna dne 12.11.2004.
Případné dotazy posílejte na adresu jenicek (zavináč) seznam . cz