Rozhlasový přijímač Tesla Romancefotografie přijímače Romance

Přijímač se vyráběl v letech 1948 až 1949 v podnicích Tesla Pardubice, n. p., Tesla Přelouč, n. p. a Tesla Bratislava n. p.

Hlavní technické údaje:

Zapojení: Šestiobvodový 4+2 elektronkový superhet k napájení ze střídavé sítě.

Vlnové rozsahy

DV
152 až 416 kHz (980 až 720 m)
SV
500 až 1540 kHz (600 až 195 m)
KV
5,83 až 18,2 MHz (51,5 až 16,5 m)

Osazení elektronkami

E1
ECH21
heptoda: směšovač
trioda: oscilátor
E2
EF22
mezifrekvenční zesilovač
E3
EF22
nízkofrekvenční předzesilovač
E4
EBL21
pentoda: nízkofrekvenční zesilovač výkonu
diody: demodulátor a usměrňovač napětí AVC
E5
AZ11
usměrňovač napájecího napětí
E6
EM11
indikátor vyladění

Průměrná citlivost

krátké vlny
30 µV
střední a dlouhé vlny
15 µV

Další technické údaje

Průměrná šířka pásma: 9 a 15 kHz
Výstupní výkon: 2,7 W
Reproduktor: kruhový, průměr membrány 200 mm, impedance 5 Ω.
Napájení: střídavým proudem 50 Hz s napětím 110, 120, 220, 240 V
Příkon: asi 55 W

Schéma

je na zvláštní stránce, je příliš velké pro vložení do textu.

Stručný popis

Romance je standardní čtyřelektronkový superhet se 3 vlnovými rozsahy, vybavený přepínačem šířky pásma a barvy zvuku a magickým okem.
Signál přichází z antény přes jednoduchý vstupní laděný okruh do směšovače s heptodou ECH21. Paralelně ke vstupní cívce je zapojen odlaďovač mezifrekvence. Meissnerův oscilátor využívá triodu v ECH21.
První mezifrekvenční transformátor má přepínatelnou šířku pásma. Když je přepínač šířky pásma v levé nebo střední poloze, kondenzátor C13 je připojen jen k sekundární cívce L9, která má jen malou induktivní vazbu s primární cívkou L8, takže propust má úzké pásmo. V pravé poloze přepínače se do sekundárního okruhu zapojí ještě krátké vazební vinutí L8' a tlumicí odpor R5. Tím se zesílí vazba mezi oběma obvody na nadkritickou a zároveň se zmenší jakost sekundárního okruhu, čímž se rozšíří propustné pásmo.
Mezifrekvenční napětí je zesíleno pentodou E2 EF22 a prochází druhým mf transformátorem k demodulátoru, tvořenému druhou diodou v elektronce E4 EBL21. Z primáru druhého mf transformátoru se odebírá mezifrekvenční napětí pro zpožděné AVC.
K usměrňování mf napětí pro AVC slouží první dioda v E4. Na diodu se přivádí záporné napětí 2V z odbočky odporu R16, které ji zavírá. Tím je zajištěna zpožděná funkce AVC. Při slabém vstupním signálu mají E1 a E2 klidové předpětí řídicích mřížek -2V a pracují s plným zesílením. Teprve když vrcholová hodnota mezifrekvenčního napětí na anodě E2 přesáhne 2V, dioda se začne otevírat a usměrňovat. Vzniká záporné napětí větší než -2V a E1 a E2 se začínají uzavírat.
Na indikátor vyladění se přivádí stejnosměrné napětí z detektoru, takže magické oko trochu reaguje i na slabý signál, při kterém zpožděné AVC ještě nepracuje. Světelné výseče magického oka proto také kolísají podle síly modulace.
Demodulované nf napětí se vede přes regulátor hlasitosti R9 do nf předzesilovače s E3 EF22 a dále do výkonového zesilovače s pentodou EBL21. Potenciometr na řízení hlasitosti má odbočku,  na kterou je připojen RC článek R7 C26. Ta zajišťuje přibližně fysiologickou regulaci hlasitosti. Při slabé hlasitosti, kdy je jezdec blízko odbočky, jsou více zeslabeny středy a výšky, než basy, takže basy jsou tak zdůrazněny. Lidské ucho při nízké hlasitosti silněji vnímá střední kmitočty a slaběji vysoké a nízké, než při silné hlasitosti. Zdůrazněním basů při malé hlasitosti se tato vlastnost částečně vyrovnává.
V koncovém stupni je zavedena kmitočtově závislá záporná zpětná vazba z pomocného vinutí výstupního transformátoru L16 na vstup koncového stupně na anodu E3. Tato vazba zmenšuje zkreslení koncového stupně a upravuje frekvenční charakteristiku podle polohy přepínače barvy zvuku. V levé poloze Basy-úzké pásmo je kondenzátor C37 připojen paralelně k odporu R24 a vytváří silnější zpětnou
vazbu pro vysoké kmitočty, takže zesílení vysokých kmitočtů je menší. Tato poloha přepínače je vhodná při poslechu řeči ze vzdálených vysílačů, protože potlačením výšek se zeslabuje šum a rušení. Ve střední poloze Středy-úzké pásmo je kondenzátor C37 odpojen, takže zpětná vazba je v akustickém pásmu kmitočtově nezávislá. C36 způsobí pokles zesílení až nad slyšitelnými kmitočty, je zapojen pravděpodobně kvůli stabilitě zpětnovazební smyčky. V pravé poloze přepínače Výšky-široké pásmo je levá elektroda kondenzátoru C37 ukostřena, a část proudu o vyšších kmitočtech se odvádí ze zpětnovazebního okruhu do země. Tím se zeslabuje na vysokých kmitočtech zpětná vazba a zesílení koncového stupně stoupá, takže vysoké tóny jsou zdůrazněny. Mezifrekvenční filtr je zároveň přepnut na široké pásmo, takže přenese postranní pásma signálu, vzniklá modulací vysokých tónů.
Zesílený nízkofrekvenční signál jde z koncového stupně do velkého reproduktoru, přimontovaného v bytelné dřevěné skříňce.
Přijímač má velmi příjemný zvuk, subjektivně se mi trochu nelíbí řešení přepínače barvy zvuku a šířky pásma. Podle mého názoru by bylo pro poslech hudby lepší, kdyby přepínač měl ještě polohu Středy-široké pásmo, kde by nf zesilovač měl rovnou charakteristiku a mf propust široké pásmo. Tak by se zajistila vyrovnaná reprodukce celého pásma. Ve stávajícím provedení ve střední poloze přepínače výšky chybí kvůli úzkému pásmu mf propusti a v pravé poloze jsou výšky moc silné a chybí basy. Lépe mají nf korekce a přepínání šířky pásma řešené např. přijímače Kongres nebo Festival, což ale byly dražší a složitější přístroje.

Fotografie vnitřku přijímače

Fotgrafie vnitřku přijímače Romance zezadu.
Pohled zezadu do přijímače


Fotografie vnitřku přijímače Romance zeslodu.
Pohled zespodu pod chassis.

Rady k opravě

Z přijímače vysajeme a štětcem či kartáčkem vymeteme prach a jinou nečistotu, z ladicího kondenzátoru prach vyfoukáme čistým stlačeným vzduchem. Nedoporučuji sahat hubicí vysavače nebo kartáčkem
do cívkové soupravy, abychom neutrhli tenké drátky, malé množství prachu na cívkách nevadí.
Před zapnutím změříme izolaci síťového trafa a kondenzátoru C39. Má-li kondenzátor třeba jen nepatrný svod, vyměníme ho za dobrý, jinak hrozí spálení trafa.
Vyndáme elektronky a místo E5 AZ11 zasadíme formovací přípravek, obsahující diody a odpor 10kΩ/10W. Přijímač připojíme do sítě nejdříve přes ochrannou žárovku, a pokud tato nesvítí nebo jen mírně žhne, připojíme ho přímo. Elektrolytické kondenzátory zformujeme v obvodu bez demontáže, jak je popsáno v článku Formování elektrolytických kondenzátorů.
Pokud se kondenzátory dobře zformovaly, otestujeme, zda C31 nemá svod. Voltmetrem s velkým vstupním odporem okolo 10MΩ (třeba digitálním multimetrem nebo analogovým elektronkovým voltmetrem) změříme úbytek v ustáleném stavu na odporu R14, když je přijímač zapnutý, a je osazena jen usměrňovací lampa nebo formovací přípravek, jiné elektronky v přijímači nejsou. Úbytek na R14, způsobený svodem C31, nesmí přesáhnout 0,5V, jinak je C31 vadný a musí se nahradit. Při náhradě C31 doporučuji ho na jednom konci uštípnout, plastovou sponou nebo voskovaným provázkem ho připásat k sousední součástce a na památku nechat v přístroji. Nový kondenzátor připojíme vedle.
Zasadíme elektronky, do anténní zdířky zapojíme kus drátu, zapneme přijímač, a zkusíme zachytit místní stanici. Vyzkoušíme funkci přijímače.

Typické závady

Přijímač praská, chvíli hraje, chvíli ne, pomáhá zahýbání přepínačem rozsahů. Jsou znečičtěné doteky v přepínačích, většinou pomůže prostříkání Kontaktolem a pod.

Bručení
nejspíše vyschlé filtrační kondenzátory C41, C42, C40, méně pravděpodobně přerušené C28, C23. Připojíme na zkoušku paralelně k filtračnímu kondenzátoru nový. Pokud bručení zmizí nebo se výrazně zeslabí, původní kondenzátor je vadný.

Přijímač nezachytí nic, ani místní stanici, na andodě triody E1 ECH21 (vývod 3) je větší ss napětí, než má být, na g1 triody (vývod 4) téměř nulové ss napětí. Nekmitá oscilátor, pravděpodobně je slabá trioda, její strmost je menší než 50% předepsané hodnoty.

Přijímač hraje na SV a DV, na KV nehraje.
Špatný dotek v přepínači rozsahů, nebo na KV nekmitá oscilátor kvůli slabosti triody.
Přijímač hraje dobře na SV a DV, na KV jen v části rozsahu. Slabá oscilátorová trioda, oscilátor na KV vysazuje.

Přijímač nejde sladit
Pokud některý rezonanční okruh, který obsahuje slídový kondenzátor, rezonuje na příliš vysoké frekvenci a nejde sladit, je pravděpodobně vadný tento kondenzátor. Někdy třeba na jednom rozsahu přijímač zachytí jen slabě nejsilnější místní stanici na nesprávném místě stupnice (vadný pading), na jiných rozsazích funguje normálně. Odchylka je příliš velká, seřizovacími prvky nejde vyrovnat. Slídové kondenzátory velmi trpí kysličníkem siřičitým v ovzduší, který jim rozleptává stříbrné elektrody. Kondenzátory lze ochránit napuštěním parafínem.

Slaďovací tabulka

Při slaďování se signál přivádí z měřicího vysílače přes umělou anténu na anténní zdířku přijímače.
Rozsah
kmitočet
slaďovací prvky
max/min
poznámka
MF,
přepínač rozsahů na SV
468 kHz

L11, L10, L9, L8
max
v U
L1
min
v
SV
600 kHz
L6, L3
max
1200 kHz
C7, C4
max
DV
180 kHz
L7, L4
max
340 kHz
C5
max
o
KV 6 MHz
L5, L2
max
15,3 MHz
C6, C3
max
Poznámky:
• Ukazatel stupnice nastavit na značku.
o Přijímač naladit na přivedený signál.
v  Přijímač naladit na nejnižší frekvenci v rozsahu.
U Přepínač šířky pásma v poloze úzké pásmo. Při slaďování druhý vázaný obvod v mf propusti vždy rozladit přídavným kondensátorem nebo zatlumit odporem.

Rozmístění slaďovacích prvků

Slaďovací prvky na chassis.

Slaďovací prvky pod chassis.

Změny v provedení

U menší série přijímačů byly použity prvky odlišných velikostí (ve schématu jsou označeny *). Kondenzátor C26 měl kapacitu 20 nF, odpor R7 5 kΩ . Kondenzátor C38 byl zapojen tak, jak je ve schématu vyznačeno čárkovaně.

Stav mého přijímače

Přijímač jsem získal na srazu HRČS poměrně zachovalý, na skříňce jen pár drobných škrábanců, jinak bez mechanického poškození. Minulý majitel dobastlil DIN konektor pro připojení magnetofonu, který tam nepatří. Uvnitř byla rozpadlá jedna z objímek na žárovku osvětlení stupnice. Vyměnil jsem tyto vadné součástky:
C31 (ponechán v přijímači, uštípnut na jednom konci), C39, C8, E6 EM11, R20, R21.
Předchozí majitel se zřejmě připravoval na slaďování přijímače, a tak uvolnil jádra všech cívek od vosku, ale zároveň je rozladil. Proto jsem musel celý přijímač znovu sladit. Nyní přijímač funguje a zdá se, že v něm je vše v pořádku, nelze již najít žádnou závadu, ale ani po pečlivém sladění nedosahuje jmenovité citlivosti. Jeho citlivost je horší, přibližně okolo 100 µV. Emise elektronek je na cca 70% jmenovitých hodnot, a tím je částečně způsobena nižší citlivost. Zhoršení citlivosti má určitě i další příčiny, které zatím nedokážu určit (snad pokles Q cívek a kondenzátorů stářím, korozí, vlhkostí a td.?).

Literatura a www odkazy

Technické údaje a schéma byly převzaty z knihy Československé rozhlasové a televizní přijímače I a II od Eduarda Kotka, vydalo SNTL v Praze v roce 1977.
Dokumentaci k elektronkám najdete v Katalogu elektronek Franka Philipse Frank's Electron Tube Data sheets: http://www.mif.pg.gda.pl/homepages/frank/index.html

Zpět na obsah Jeníčkových radiotechnických stránek
Zpět na domovskou stránku Petra Jeníčka

Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček. Případné dotazy posílejte na adresu pjenicek (zavináč) seznam . cz. Stránka byla naposledy změněna 18.10.2006.