Pokud má mít cívka co nejvyšší jakost, doporučuje se, aby R=1,25 x l a mezery mezi závity byly stejné jako tloušťka drátu, jak je vysvětleno v článku Optimální rozměry jednovrstvých cívek. Tam je i vzorec, skript a nomogram na návrh cívky s maximální jakostí. Cívka, která má mít malou jakost, např. tlumivka, se obvykle vine na malý průměr a je dlouhá.
Přesnější výpočet jednovrstvé cívky, než je výše uvedený, používá empiricky zjištěnou Nagaokovu funkci, tj. závislost indukčního činitele na poměru průměru cívky k délkce. Je to nelineární funkce, udávaná obvykle grafem nebo tabulkou, také může být aproximována polynomem. Výpočet je popsán ve Smireninově příručce [1] na str. 90. Většinou není nutné cívku spočítat zcela přesně, takže vystačíme se zjednodušeným vzorcem. Vlivem výrobních odchylek a indukčnosti přívodů se bude skutečná indukčnost vyrobené cívky lišit od vypočtené o několik procent (při nepřesné práci i to může být o 10%) i kdyby výpočet byl zcela přesný. Pokud záleží na přesné indukčnosti, vyrobenou cívku pak stejně musíme doladit. Často se cívky dolaďují feritovým jádrem, které zvýší indukčnost cca o 20 až 50%. Pokud cívka musí být jen vzduchová bez feritového jádra, doladíme ji hrubě odvíjením a přivíjením závitů a jemně posouváním krajního závitu. Cívky, které mají málo závitů z tlustého drátu, lze dolaďovat stlačováním závitů k sobě nebo roztahováním od sebe, čímž se mění délka l.
Neexistuje jednoduchý vzorec pro zcela přesný výpočet vícevrstvé cívky,
přesný výpočet by vyžadoval numericky řešit složitou rovnici
vycházející ze základních Faradyových zákonů. Ve Smireninově
radiotechnické příručce [1] na str. 96 najdete
vozrce, které jsou o
něco přesnější než ty uvedené v tomto článku, protože používají
Nagaokovu funkci a
další empiricky zjištěné opravné funkce, uvedené v tabulkách a grafech.
Poslední změna tohoto dokumentu byla provedena dne
8.12.2009.