Formování elektrolytických kondenzátorů
Obsah:
Účel formování kondenzátorů
Pokud elektronkový přístroj nebyl dlouho zapnutý (např. staré rádio,
které
leželo 20 let na půdě), filtrační kondenzátory anodového napětí je
třeba
před prvním připojením přístroje do sítě zformovat. Jinak se
kondenzátory
zničí, zkratují a mohou i vybuchnout. Kondenzátor, který "vyšel z
formy"
má porušenu dielektrickou vrstvu Al2O3 na anodě,
takže má velký svodový proud. To neznamená, že kondenzátor je vadný. Je
třeba ho připojit k napětí přes vhodný odpor, omezující svodový proud a
on se naformuje. Izolační vrstva se obnoví a svodový proud poklesne.
*VAROVÁNÍ*
Při formování se na
kondenzátoru
vyskytuje životu nebezpečné napětí. To na nabitém kondenzátoru setrvává
i po vypnutí zdroje proudu. Po skončení formování je třeba kondenzátor
nejdříve vybít přes odpor cca 10 kiloohmů, a potom s ním
teprve
manipulovat!
Formování v přístroji
Sběratelé historických rádií popisují v Radiojournalu i na Internetu
různé
formovací přístroje, ale já při amatérských opravách přístrojů s
běžnými
typy kondenzátorů používám nejjednodušší způsob - formování v obvodu.
Kondenzátory
z rádia nevyjímám, ale formuji je přímo v rádiu. Pokud se mi nepodaří
kondnzátor
takto naformovat, vyměním ho za jiný dobrý. V literatuře se uvádí, že
jednoduchý
postup může ve výjimečných případech vést k pošokzení kondenzátoru, ale
já jsem takto úspěšně naformoval již mnoho kondenzátorů. Pokud byste
potřebovali
dokonale naformovat nějaký zchátralý a přitom sběratelsky velmi cenný
kondenzátor,
doporučuji použít složitější postup, popsaný v RadioJournalu
[1]. Výtah z tohoto návodu uvádím v posledním
odstavci
tohoto článku. Nezdaří-li se kondenzátor naformovat ani tak, můžete
kondenzátor
opravit podle návodu v [2].
Vyjmu všechny lampy kromě usměrňovací a mezi usměrňovač a první
elektrolytický
kondenzátor zapojím rezistor R = 10 kiloohmů / 10W a
sériově
s ním miliampérmetr. Pokud často opravujete rádia, můžete si zhotovit
přípravek
z patice rozbité usměrňovací elektronky, spojené kabelem s krabičkou,
obsahující
křemíkové usměrňovací diody, odpor a miliampérmetr. Přípravek prostě
zastrčíte
místo usměrňovačky.
Pokud nemáte miliampérmetr, připojte místo toho paralelně k odporu
voltmetr a proud stanovíme z úbytku napětí na odporu I=U/R.
V elektronkových rádiích obvykle proud z anodového zdroje neprochází
ničím jiným, než elektronkami, děliče na nastavení napětí na
elektrodách
se obvykle nepoužívají. Po vyjmutí všech elektronek by zdroj neměl být
ničím zatížen, zatěžují ho jen nepatrně svodové proudy kondenzátorů.
Přesvědčíme
se, zda v rádiu přece jen není nějaký dělič nebo zatěžovací odpor, a
pokud
je, na dobu formování kondenzátorů ho odpojíme. Např. v rádiu Viola je
zatěžovací odpor, aby magnetovací cívkou reproduktoru, která je
zapojena
místo filtrační tlumivky, tekl větší proud. V některých novějších
elektronkových
rádiích ze 60. a 70. let 20. stol. jsou i tranzistorové obvody,
napájené
přes srážecí odpor z anodového zdroje. Tento odpor také odpojíme.
Formování provádím tak, že zapnu rádio a sleduji proud, tekoucí 10k
odporem. Hned po zapnutí je dosti velký , ale jak se elektrolyty
formují,
klesá. Přes odpor prochází celkový svodový proud všech filtračních a
blokovacích
kondenzátorů.
Formování může trvat v závislosti na stavu a kapacitě kondenzátorů
několik desítek minut až několik hodin. Proud by měl klesnout pod
velikost
:
I <= C/30 [mA, uF]
C je součet kapacit všech filtračních kondenzátorů v mikrofaradech.
Pokud ani po 6 hodinách proud neklesne, je některý z kondenzátorů
vadný.
Který to je, zjistíme jejich postupným odpojováním.
Formování vymontovaných kondenzátorů
Tímto postupem vám doporučuji formovat i nové nepoužité kondenzátory,
které
dlouho ležely ve skladu, pokud jste v bazaru získali např. nadbytečné
zásoby
starých typů kondenzátorů a pod. Elektrolytické kondenzátory stárnou a
proto každý kondenzátor, který několik let ležel bez napětí, je třeba
před
použitím naformovat, vybít a změřit. Nenaformovaný kondenzátor se při
měření
jeví jako vadný, i když vadný není.
Kondenzátory na malé napětí
Kondenzátory na malé napětí, určené do tranzistorových
přístrojů,
naformuji připojením k 9V baterii přes sériově spojený mikroampérmetr
200
uA a odpor 47 kiloohmů nebo k 4,5 V baterii přes odpor 22 kiloohmů.
Kondenzátor
se nabíjí postupně na napětí baterie a na mikroampérmetru sleduji
pokles
svodového proudu.
Jednoduché formování kondenzátorů do elektronkových
přístrojů
Kondenzátory pracující s napětím 300V, určené do elektronkových
přístrojů,
jednoduše formuji pomocí formovacího přípravku na obrázku:
V
[1] se uvádí, že jednoduchý postup může ve výjimečných případech vést k
pošokzení kondenzátoru. V článku nedoporučují použití nevyhlazeného
tepavého
proudu, ale já jsem takto úspěšně naformoval několik desítek
kondenzátorů.
Je-li kondenzátor ve velmi špatném stavu, doporučuji použít složitější
postup, popsaný v příštím odstavci.
Kondenzátor připojím k přípravku a přípravek zapnu do zásuvky.
Miliampérmetrem
zjišťuji svodový proud, tekoucí do kondenzátoru. Také lze paralelně k
odporu
10k připojit voltmetr a proud spočítat. Proud musí během několika hodin
poklesnout pod hodnotu:
I <= C/30 [mA, uF]
Neklesne-li proud, je kondenzátor vadný.
Po naformování přípravek odpojíte ze zásuvky a musíte počkat 1 minutu,
až se kondenzátor vybije přes 100k odpor. Teprve potom kondenzátor
odpojíte
od přípravku, jinak byste při manipulaci dostali od nabitého
kondenzátoru
ránu.
Složitější postup formování
Zkráceně popíši postup převzatý z [1]. Potřebujeme zdroj stejnosměrného
vyhlazeného napětí, regulovatelný od 0 do maximálního napětí
formovaného
kondenzátoru. Kondenzátor připojíme přes omezovací odpor a
miliampérmetr
ke zdroji. Velikost odporu je uvedena v tabulce:
Omezovací odpor při opatrném formování kondenzátorů
Jmenovité napětí kondenzátoru
|
Omezovací odpor
|
do 25 V
|
2 kiloohmy
|
25 V až 125 V
|
10 kiloohmů
|
nad 125 V
|
25 kiloohmů
|
Na zdroji nastavíme 10% jmenovitého napětí kondenzátoru a čekáme, až
proud poklesne pod předepsamou hodnotu. Pak napětí zvýšíme o 10%
jmenovitého
napětí, a zase počkáme, až proud poklesne. Tak postupujeme, až
dosáhneme
jmenovitého napětí. Při formování stále hlídáme teplotu kondenzátoru,
pokud
se zahřívá, snížíme napětí, aby se zmenšil formovací proud. Zahřátím se
může kondenzátor zničit, i vybuchnout. Proud dobrým naformovaným
kondenzátorem
by měl poklesnout pod hodnotu:
I=0,025*C+0,3 [mA, uF]
Nabitý kondenzátor vybíjíme přes 10k odpor a sledujeme časový průběh
poklesu napětí. Měl by tvořit hladce klesající exponenciálu,
nepravidelnosti
jsou příznakem vady kondenzátoru.
Literatura:
[1] J. Placek: Reformování elektrolytických kondensátorů, RadioJournal
34, zima 2000
[2] R. Kouřil: Dá se opravit elektrolytický kondensátor?, RadioJournal
33, podzim 1999
Radiojournal je časopis sběratelů a příznivců historické
radiotechniky,
adresa redakce:
Eliášova 18, 160 00 Praha 6.
Zpět na obsah Jeníčkových radiotechnických
stránek
Zpět na domovskou stránku Petra Jeníčka
Tato stránka byla naposledy aktualizována 13.3.2001.
Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček. Případné dotazy
posílejte
na adresu pjenicek@seznam.cz