Jsem členem Historického Radioklubu Československého.

Formování elektrolytických kondenzátorů

Obsah:

Účel formování kondenzátorů

Pokud elektronkový přístroj nebyl dlouho zapnutý (např. staré rádio, které leželo 20 let na půdě), filtrační kondenzátory anodového napětí je třeba před prvním připojením přístroje do sítě zformovat. Jinak se kondenzátory zničí, zkratují a mohou i vybuchnout. Kondenzátor, který "vyšel z formy" má porušenu dielektrickou vrstvu Al2O3 na anodě, takže má velký svodový proud. To neznamená, že kondenzátor je vadný. Je třeba ho připojit k napětí přes vhodný odpor, omezující svodový proud a on se naformuje. Izolační vrstva se obnoví a svodový proud poklesne.

*VAROVÁNÍ*
Při formování se na kondenzátoru vyskytuje životu nebezpečné napětí. To na nabitém kondenzátoru setrvává i po vypnutí zdroje proudu. Po skončení formování je třeba kondenzátor nejdříve vybít přes odpor cca 10 kiloohmů, a potom s ním teprve manipulovat!


 



Formování v přístroji

Sběratelé historických rádií popisují v Radiojournalu i na Internetu různé formovací přístroje, ale já při amatérských opravách přístrojů s běžnými typy kondenzátorů používám nejjednodušší způsob - formování v obvodu. Kondenzátory z rádia nevyjímám, ale formuji je přímo v rádiu. Pokud se mi nepodaří kondnzátor takto naformovat, vyměním ho za jiný dobrý. V literatuře se uvádí, že jednoduchý postup může ve výjimečných případech vést k pošokzení kondenzátoru, ale já jsem takto úspěšně naformoval již mnoho kondenzátorů. Pokud byste potřebovali dokonale naformovat nějaký zchátralý a přitom sběratelsky velmi cenný kondenzátor, doporučuji použít složitější postup, popsaný v RadioJournalu [1]. Výtah z tohoto návodu uvádím v posledním odstavci tohoto článku. Nezdaří-li se kondenzátor naformovat ani tak, můžete kondenzátor opravit podle návodu v [2].
Vyjmu všechny lampy kromě usměrňovací a mezi usměrňovač a první elektrolytický kondenzátor zapojím rezistor R = 10 kiloohmů / 10W a sériově s ním miliampérmetr. Pokud často opravujete rádia, můžete si zhotovit přípravek z patice rozbité usměrňovací elektronky, spojené kabelem s krabičkou, obsahující křemíkové usměrňovací diody, odpor a miliampérmetr. Přípravek prostě zastrčíte místo usměrňovačky.
Pokud nemáte miliampérmetr, připojte místo toho paralelně k odporu voltmetr a proud stanovíme z úbytku napětí na odporu I=U/R.
V elektronkových rádiích obvykle proud z anodového zdroje neprochází ničím jiným, než elektronkami, děliče na nastavení napětí na elektrodách se obvykle nepoužívají. Po vyjmutí všech elektronek by zdroj neměl být ničím zatížen, zatěžují ho jen nepatrně svodové proudy kondenzátorů. Přesvědčíme se, zda v rádiu přece jen není nějaký dělič nebo zatěžovací odpor, a pokud je, na dobu formování kondenzátorů ho odpojíme. Např. v rádiu Viola je zatěžovací odpor, aby magnetovací cívkou reproduktoru, která je zapojena místo filtrační tlumivky, tekl větší proud. V některých novějších elektronkových rádiích ze 60. a 70. let 20. stol. jsou i tranzistorové obvody, napájené přes srážecí odpor z anodového zdroje. Tento odpor také odpojíme.
Formování provádím tak, že zapnu rádio a sleduji proud, tekoucí 10k odporem. Hned po zapnutí je dosti velký , ale jak se elektrolyty formují, klesá. Přes odpor prochází celkový svodový proud všech filtračních a blokovacích kondenzátorů.
Formování může trvat v závislosti na stavu a kapacitě kondenzátorů několik desítek minut až několik hodin. Proud by měl klesnout pod velikost :

I <= C/30  [mA, uF]

C je součet kapacit všech filtračních kondenzátorů v mikrofaradech.
Pokud ani po 6 hodinách proud neklesne, je některý z kondenzátorů vadný. Který to je, zjistíme jejich postupným odpojováním.

Formování vymontovaných kondenzátorů

Tímto postupem vám doporučuji formovat i nové nepoužité kondenzátory, které dlouho ležely ve skladu, pokud jste v bazaru získali např. nadbytečné zásoby starých typů kondenzátorů a pod. Elektrolytické kondenzátory stárnou a proto každý kondenzátor, který několik let ležel bez napětí, je třeba před použitím naformovat, vybít a změřit. Nenaformovaný kondenzátor se při měření jeví jako vadný, i když vadný není.

Kondenzátory na malé napětí

Kondenzátory na malé napětí, určené do tranzistorových přístrojů, naformuji připojením k 9V baterii přes sériově spojený mikroampérmetr 200 uA a odpor 47 kiloohmů nebo k 4,5 V baterii přes odpor 22 kiloohmů. Kondenzátor se nabíjí postupně na napětí baterie a na mikroampérmetru sleduji pokles svodového proudu.

Jednoduché formování kondenzátorů do elektronkových přístrojů

Kondenzátory pracující s napětím 300V, určené do elektronkových přístrojů, jednoduše formuji pomocí formovacího přípravku na obrázku:
schema pripravku pro jednoduche formovani kondenzatoru na 300VV [1] se uvádí, že jednoduchý postup může ve výjimečných případech vést k pošokzení kondenzátoru. V článku nedoporučují použití nevyhlazeného tepavého proudu, ale já jsem takto úspěšně naformoval několik desítek kondenzátorů. Je-li kondenzátor ve velmi špatném stavu, doporučuji použít složitější postup, popsaný v příštím odstavci.
Kondenzátor připojím k přípravku a přípravek zapnu do zásuvky. Miliampérmetrem zjišťuji svodový proud, tekoucí do kondenzátoru. Také lze paralelně k odporu 10k připojit voltmetr a proud spočítat. Proud musí během několika hodin poklesnout pod hodnotu:

I <= C/30 [mA, uF]

Neklesne-li proud, je kondenzátor vadný.
Po naformování přípravek odpojíte ze zásuvky a musíte počkat 1 minutu, až se kondenzátor vybije přes 100k odpor. Teprve potom kondenzátor odpojíte od přípravku, jinak byste při manipulaci dostali od nabitého kondenzátoru ránu.

Složitější postup formování

Zkráceně popíši postup převzatý z [1]. Potřebujeme zdroj stejnosměrného vyhlazeného napětí, regulovatelný od 0 do maximálního napětí formovaného kondenzátoru. Kondenzátor připojíme přes omezovací odpor a miliampérmetr ke zdroji. Velikost odporu je uvedena v tabulce:
 
Omezovací odpor při opatrném formování kondenzátorů
Jmenovité napětí kondenzátoru
Omezovací odpor
do 25 V
2 kiloohmy
25 V až 125 V
10 kiloohmů
nad 125 V
25 kiloohmů

Na zdroji nastavíme 10% jmenovitého napětí kondenzátoru a čekáme, až proud poklesne pod předepsamou hodnotu. Pak napětí zvýšíme o 10% jmenovitého napětí, a zase počkáme, až proud poklesne. Tak postupujeme, až dosáhneme jmenovitého napětí. Při formování stále hlídáme teplotu kondenzátoru, pokud se zahřívá, snížíme napětí, aby se zmenšil formovací proud. Zahřátím se může kondenzátor zničit, i vybuchnout. Proud dobrým naformovaným kondenzátorem by měl poklesnout pod hodnotu:
I=0,025*C+0,3 [mA, uF]
Nabitý kondenzátor vybíjíme přes 10k odpor a sledujeme časový průběh poklesu napětí. Měl by tvořit hladce klesající exponenciálu, nepravidelnosti jsou příznakem vady kondenzátoru.

Literatura:

[1] J. Placek: Reformování elektrolytických kondensátorů, RadioJournal 34, zima 2000
[2] R. Kouřil: Dá se opravit elektrolytický kondensátor?, RadioJournal 33, podzim 1999

Radiojournal je časopis sběratelů a příznivců historické radiotechniky, adresa redakce:
Eliášova 18, 160 00 Praha 6.

Zpět na obsah Jeníčkových radiotechnických stránek

Zpět na domovskou stránku Petra Jeníčka

Tato stránka byla naposledy aktualizována 13.3.2001.
Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček. Případné dotazy posílejte na adresu pjenicek@seznam.cz