Jsem členem
        Historického Radioklubu Československého.

Jak funguje magické oko

Tato elektronka slouží jako ukazatel vyladění, tj. ukazatel síly signálu v radiopřijímačích nebo jako indikátor vybuzení např. v elektronkových magnetofonech nebo nf zesilovačích, dále jako indikátor hloubky modulace v malých vysílačích atd. Čím větší záporné napětí se přivede na řídicí mřížku indikátoru, tím větší výseč na stínítku oka svítí. V radiopřijímači se do magického oka přivádí záporné napětí z AVC, které je přibližně úměrné logaritmu síly signálu na vstupu.
Vnitřek magického oka
Funkci magického oka vysvětlím na nejstarším a nejjednodušším typu s jednou triodou, jako bylo EM1 a AM1. Na obr. 1 vidíte vnitřek indikátoru. Indikátor se skládá z triody s velkým zesílením, která se nachází vespod, a indikační části, umístěné nahoře. Indikační část tvoří kuželovité stínítko, potažené fluorescenční látkou, připojené ke zdroji anodového napětí (obvykle 250 V). Uprostřed stínítka je katoda a okolo katody (pod středím krycím štítkem) se nachází řídicí elektroda, spojená s anodou triody. Řídicí elektroda mívá tvar čtyř spojených tyčinek nebo pásků.
 

Obvyklé zapojení magického oka
Elektrické zapojení a schematickou značku indikátoru vybuzení vidíte na obrázku č. 2. Anoda triody, spojená s řídicí elektrodou, je připojena k anodovému zdroji přes velký odpor R2, obvykle 1 megaohm. Když je na mřížce triody malé záporné napětí, trioda je otevřená, její anodou teče proud a na odporu R2 vzniká velký úbytek napětí. Anodové napětí je proto malé (např. 50 V), mnohem menší, než napětí stínítka.
Dráhy elektronů v magickém okuŘídicí elektroda je zápornější, než stínítko, a proto odpuzuje elektrony, letící z katody na stínítko, jak vidíte na obr. 3. Elektrony proto dopadají na stínítko všude, kromě oblasti okolo řídicí elektrody, a při dopadu vyvolávají zelený svit na stínítku, pokrytém fluorescenční látkou. Za řídicí elektrodou je stín, svítí jen kruhová výseč v místech, kde není řídicí elektroda.
Pokud se na mřížku triody přivede větší záporné napětí, proud, procházející anodou triody se zmenší a napětí na anodě i řídící elektrodě vzroste. Kladné napětí řídicí elektrody je velké, blízké napětí stínítka, a řídicí elektroda elektrony neodpuzuje, ale spíše přitahuje. Elektrony proto proletují těsně kolem řídicí elektrody a některé se kolem ní stáčejí a dopadají i za ní. Svítící výseč se proto rozšíří, svítí i část v blízkosti řídicí elektrody.
Magické oko EM4 nebo EM 11 má v sobě dvě různě strmé triody se společnou katodou a spojenými mřížkami a čtyři řídicí elektrody, z nichž dvě jsou spojeny s anodou první triody a druhé dvě s anodou druhé triody. Proto má oko EM11 čtyři svítící výseče oddělené dvěma užšími a dvěma širšími tmavými výsečemi. Při zvětšování záporného napětí na mřížce nejdříve zmizí tmavé výseče za řídicími elektrodami, připojenými ke strmější triodě a až později zmizí i tmavé výseče za elektrodami, spojenými s méně strmou triodou. Takovýto indikátor dokáže ukazovat sílu signálu v širokém rozsahu od velmi slabého po velmi silný. Podrobný popis funkce magického oka se dvěma triodami je v katalogovém dokumentu EM4 Dual-sensitivity electronic indicator (v angličtině). Obvyklé zapojení magického oka najdete ve schématech radiopřijímačů Beseda, Kongres nebo Populár.
Novější typy magických ok v novalové baňce, jako jsou EM80, EM81, EM84 mají jednu triodu. Princip funkce a elektrické zapojení těchto ok je podobné jako u EM1, ale mají jinak mechanicky uspořádané elektrody. Jejich stínítko má tvar mušle nebo pásku.

Kde najít na Internetu dokumentaci k indikátorům vyladění

Katalogové listy magických ok na stránkách Franka Philipse:
EM1 http://www.mif.pg.gda.pl/homepages/frank/sheets/046/e/EM1.pdf
AM1 http://www.mif.pg.gda.pl/homepages/frank/sheets/030/a/AM1.pdf
EM4 http://www.mif.pg.gda.pl/homepages/frank/sheets/046/e/EM4.pdf
EM11 http://www.mif.pg.gda.pl/homepages/frank/sheets/076/e/EM11.pdf
EM80 http://www.mif.pg.gda.pl/homepages/frank/sheets/030/e/EM80.pdf 
EM84 http://www.mif.pg.gda.pl/homepages/frank/sheets/030/e/EM84.pdf

Literatura :

[1]  Smirenin a kol: Radiotechnická příručka, SNTL Praha 1955, str 381.
Zpět na obsah Jeníčkových radiotechnických stránek

Zpět na domovskou stránku Petra Jeníčka

Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček.
Případné dotazy posílejte na adresu pjenicek@seznam.cz

Obrázky magického oka jsem nascannoval z knihy [1].
Dokument byl naposledy změněn 17.11.2011 .