Jsem členem Historického Radioklubu Československého.

Přeladění VKV jednotky v gramorádiu Sextant nebo Cabalero z pásma CIR do OIRT

V tomto článku stručně popíši postup přeladění gramorádia Tesla 1129A Sextant nebo Cabalero z pásma OIRT na vyšší frekvence do pásma CCIR 87,5 až 107 MHz. Vstupní jednotka VKV je osazena křemíkovými vf tranzistory KF 125, které mají mezní kmitočet okolo 230 MHz, takže jednotka bude i na vyšší frekvenci v pásmu CCIR dobře fungovat.
Předpokládáme, že před začátkem úpravy je celý přijímač v pořádku, mf zesilovač a poměrový detektor nejsou rozladěny.

Příprava, odmontování vkv jednotky

Sejmeme ovládací knoflíky a chassis přijímače vymontujeme ze skříně. Odpojíme přívody ke gramofonu a přívod k reproduktoru prodloužíme kusem dvojlinky. Při práci budeme muset několikrát šasi obracet nahoru a dolů a kabely by nám neměly vadit. Máte-li pochybnosti o funkci nebo správném seřízení ostatních částí přijímače mimo VKV jednotku, nyní přijímač změře, případně opravte a seřiďte.

Kryt VKV jednotky sundáme tak, že odšroubujeme zapuštěný šroubek uprostřed a odpájíme dvě špičky, zalisované v rozích do krytu a zapájené do tišťáku. Potom odšroubujeme 3 šroubky, které připevňují spojovou desku k ladicímu kondenzátoru a dole odpájíme dva přívody k ladicímu kondenzátoru. Tím je deska VKV jednotky volná a visí jen na svazku měkkých drátů. Nyní můžeme snadno provést úpravy. Na schématu jsou vyznačeny všechny změny. Výměna součástky za jinou nebo změna počtu závitů cívek je značena modře, úplné odpojení součástky červeně.

Schema vstupní jednotky VKV s vyznačenými úpravami.

Úprava cívek

Je třeba uvolnit jádra v cívkách. Pokud to nejde, musíme vypájet cívky, kostřičky vyndat z desky a cívky převinout na jiné kostry o průměru 5 mm. Lze použít kostry z mf trafa starého televizoru Tesla, a dát do nich nová feritová jádra, doporučuji velikost 3,65x8 mm z materiálu N01P, značená růžovou barvou. Před zašroubováním jádra vložíme mezi jádro a kostřičku gumovou nit, která působí jako brzda a brání náhodnému pootočení jádra otřesy, ale nebrání otáčení jádra šroubovákem.

Jesliže jádra v původních kostřičkách šla uvolnit, stačí z půvdních cívek shora odvinout závity a zbývající závity trochu roztáhnout od sebe.

Cívka L3 bude mít po úpravě o 2 závity méně, takže má 4 závity a trochu větší mezery mezi závity, než původně.

Pokud se podařilo uvolnit jádro v L5, odvineme z ní shora 1 závit a zbývající závity trochu roztáhneme. Jestliže jádro nešlo uvolnit a musíme vyměnit kostru, doporučuji cívku L5 navinout celou novou holým drátem tl. 1,3 mm, tj. měděným silnoproudým vodičem o průřezu 1,5 mm2 zbaveným izolace. Dole navineme 2,5 závitu tak jako původně, ale nahoře navineme o 1 závit méně, takže tam je 1,5 závitu. Závity se nesmějí nikde dotýkat, mezery uděláme o trochu větší, než původně. Dírky do plošného spoje pro cívku L5 je třeba zvětšit, protože původní drát měl průměr cca 1,1 mm.

Pokud měníme cívky s kostřičkami, ohneme nejdříve vývody cívek tak, aby kostřičky i vývody šly snadno zasunout na svá místa. Potom kostřičky přilepíme k desce plošných spojů a vývody připájíme.

Výměny kondenzátorů

Je třeba vyměnit několik kondenzátorů za menší, aby se všechny okruhy přeladily na vyšší frekvenci. Používáme jen kvalitní keramické kondenzátory určené pro vf obvody, vyrobené z materiálu s nízkým ztrátovým činitelem tg delta.

Pevně naladěný vstupní okruh přeladíme jen výměnou C1, C2, C3, cívku ponecháme. Tím se zvětší poměr L/C a vzroste impedance laděného okruhu v rezonanci. Tím, že je k němu připojena stejná impedance antény a trochu menší impedance vstupu předzesilovače, vstupní obvod je relativně více tlumen, má menší provozní Q, a tím se rozšíří propustné pásmo. Kondenzátory C7 a C16, zapojené sériově s ladicím kondenzátorem, nahradíme kondenzátory 1nF, a tím se rozšíří ladicí rozsah obvodů. Tyto kondenzátory jsou tak velké, že již téměř neovlivňují rezonanční frekvenci, a slouží jen jako ochrana pro případ zkratu v ladicím kondenzátoru.

Vyndáme kondenzátor C6 3,9 pF, a použjeme ho místo C13. Odpojením C6 se rozšíří ladicí rozsah okruhu L3+C4+C8 a zvýší se jeho rezonanční frekvence. Tím, že jsme odvinuli jedn závit z horního konce L5, kolektorová odbočka se ocitla blíže živému konci okruhu a vazba tranzistoru T2 s oscilátorovým rezonančním okruhem se zvětšila. Zmenšením C13 se zase vazba tranzistoru T2 s laděným okruhem zmenšila tak, aby se přibližně zachoval stejný přebytek zesílení a amplituda oscilací zůstala zhruba stejná. Zmenšením C13 se zároveň rozšířil ladicí rozsah oscilátoru.

Kapacitní trimr C15 4-10 pF nahradíme precisním víceotáčkovým trimrem 1-5 pF, protože ten původní má moc velkou kapacitu a také se ladí příliš hrubě. Kondenzátor C18 12 pF vyměníme za 10 pF, tím se rozšíří rozsah ladění oscilátoru a trochu se zmenší účinnost AFC, což je v pořádku. Zmenšením ostatních kapacit v obvodu se stalo AFC zbytečně silné.

V tabulce je uvedeno, které kondenzátory je třeba vyměnit :
Označení Původní Nový
C1 82 pF 39 pF
C2 120 pF 56 pF
C3 120 pF 56 pF
C7 68 pF 1 nF
C13 4,7 pF 3,9 pF
C15
4-10 pF
1-5 pF víceotáčkový
C16 68 pF 1 nF
C18 12 pF 10 pF

Testování a seřizování

Po výměně součástek destičku přišroubujeme k ladicímu kondenzátoru a připájíme 2 přívody kondenzátoru. Testujeme nejdříve bez krytu.

Pokud máte kmitočtově modulovaný signální generátor, budete ladit dolní konec rozsahu na 87,5 MHz a horní na 107 MHz. Jednotku by šlo naladit i výše, až do 108 MHz, pokud byste potřebovali, já jsem to nedělal protože v Praze a středních Čechách na horním konci pásma nic nevysílá.
Pokud nemáte signální generátor, připojíte anténu a seřídíte rádio podle vysílačů se známými kmitočty. Najděte si ve frekvenčních tabulkách vysílače s nejnižším a s nevyšším kmitočtem, které se u Vás dají zachytit a odhadněte jejich polohu na stupnici.  Dále v návodu uvádím vysílače slyšitelné ve středních Čechách.

Nejdříve naladíte oscilátorový okruh L5+C15+C17 tak, aby příjímač na začátku rozsahu přijímal kmitočet 87,5 MHz a na konci 107 MHz. Nemáte-li signální generátor, ve středních Čechách naladíte oscilátorový okruh tak, aby Radio Blaník 87,8 MHz (to je stanice s nejnižším kmitočtem) bylo na stupnici asi 3 mm od začátku a Radio Rock zone 105,9 MHz (to je stanice s nejvyšším kmitočtem) bylo přibližně 2 cm od konce. Dolní konec rozsahu seřizujeme jádrem cívky L5, horní konec trimrem C15. Oba prvky se navzájem ovlivňují, proto musíme seřizování opakovat několikrát. Oscilátor musí kmitat o mezifrekvenci výše, jinak by nefungovalo AFC (nebo bychom museli přepólovat D4, D5, C97 v poměrovém detektoru, to ale nedoporučuji). Pokud oscilátor kmitá o mezifrekvenci níže, než je kmitočet vstupního signálu, nepodaří se dosáhnout potřebného ladicího rozsahu.

Potom sladíme obvod mezi předzesilovačem a směšovačem L3+C4+C8 do souběhu na dolní i horní části rozsahu tak, aby přijímač byl co nejcitlivější. Dolní konec se seřizuje jádrem cívky L3, horní konec trimrem C4. Jádro cívky seřizujeme šroubovákem z izolantu.

Schema poměrového detektoru.Nejlepší příjem nastavíte tak, že nejdříve poněkud snížíte výstupní napětí z signálního generátoru, nebo najdete nějakou slabší stanici a přijímač naladíte co nejpřesněji tak, aby na ss výstupu detektoru na svorce 9 přepínače P4 bylo nulové napětí. Potom nastavíte laděním L3 nebo C4 co nejsilnější signál tak, aby na elektrolytickém kondenzátoru v poměrovém detektoru C97 bylo co největší napětí.

Vstupní okruh L2+C1+C2+C3 má tak malou selektivitu, že není třeba ho seřizovat.

Když signál začne být dost silný, a začíná pracovat omezovač, (asi 0,2 V na C97), anténu nebo výstup generátoru přepojíte na vstup s útlumovým článkem a znovu přesněji nastavíte maximum.

Jednotku nejdříve vyzkoušíme a zhruba sladíme bez krytu, přitom jádra cívek ani kapacitní trimry nesmějí být na maximu ani na minimu, protože nasazením krytu se obvody rozladí. Před nasazením krytu natřeme cívky izolačním lakem na ochranu vf obvodů, lze také použít lak na osazené plošné spoje. Lak chrání drát cívek před korozí a přilepí závity ke kostřičkám aby se nepohybovaly, ale nesmí se dostat do otvorů s jádry, jádra se nesmí lakem přilepit. Lak necháme uschnout po dobu předepsanou výrobcem, a až potom pokračujeme. Čerstvý lak silně rozlaďuje obvod a snižuje Q cívek, takže hned po nalakování vstupní jednotka funguje mizerně. Po uschnutí laku se funkce zlepší, ale stejně musíme jednotku znovu doladit.

Když vše funguje bez krytu, nasadíme kryt, přišroubujeme ho, ale nepájíme. Seřídíme znovu obvody. Pokud je vše v pořádku, připájíme jsem kryt a znovu doladíme. Připájením krytu se jednotka také trochu rozladí, protože se tím uzavře zemní smyčka, kterou teče vířivý proud a ovlivňuje indukčnost cívek. Po vyzkoušení připojíme kabely od gramofonu a chassis přijímače zamontujeme do skříně.

Dosažený výsledek

Po úpravě přijímač na vestavěnou náhražkovou anténu zachytí všechny místní vysílače. Stabilita oscilátoru je dostačující, lze poslouchat i s vypnutým AFC. Citlivost jsem neměřil, ale zdá se podobná jako u moderních levných VKV přijímačů. Přijímač Sextant nebyl určen na dálkový příjem, jeho citlitovst uváděná výrobcem 10 µV na 300 Ω (což odpovídá 5 µV na 75 Ω) při S/Š 26 dB není nic moc. Kvalitní přijímač vyráběný v dnešní době by měl mít asi 5x lepší citlivost. Selektivita také není valná, což je dáno konstrukcí mf propustí. V sedmdesátých letech v ČSSR vysílaly na VKV je 3 stanice a vláda neměla zájem, aby občané poslouchali zahraniční vysílače, takže nebylo třeba dělat VKV část příliš kvalitní.
Sextant má po přeladění o něco lepší parametry než přeladěný přijímač Twist, jehož úpravu jsem popisoval v jiném návodu, protože vstupní jednotka Sextantu je osazena lepšími tranzistory. Velká dřevěná skříň, větší reproduktor a výkonnější koncový stupeň zajišťují podstatně lepší zvuk, než má kabelkový přijímač Twist. Sextant kvalitou zvuku předčí i moderní chrchlátka, která můžete koupit za pár stovek v supermarketu nebo na tržišti.

Schéma bylo převzato z knihy Československé rozhlasové a televizní přijímače IV (1970 až 1977) a nízkofrekvenční zesilovače od Eduarda Kotka, SNTL Praha 1985.

Zpět na obsah Jeníčkových radiotechnických stránek

Zpět na domovskou stránku Petra Jeníčka


Tato stránka byla naposledy aktualizována 8.4.2009.  Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček. Případné dotazy posílejte na adresu: pjenicek (zavinac) seznam . cz