Standardní umělá anténa

je pomůcka, určená ke slaďování rozhlasových příjímačů, určených pro příjem AM pásem na vnější drátovou anténu. Každá anténa svojí impedancí ovlivňuje (reaktanční složkou rozlaďuje a činnou složkou tlumí) vstupní laděný okruh přijímače. Abychom při slaďování ovlivnili vstupní obvod přijímače podobným způsobem, jako venkovní anténa (a naladili ho správně pro práci s vnější anténou), měřicí vysílač připojujeme přes umělou anténu. Umělá anténa je obvod, jehož impedance je podobná, jako impedance venovní drátové antény. Umělou anténu zabudujeme do stínicí krabičky a připojujeme ji k měřicímu vysílači koaxiálním kabelem (např. RG58 s BNC konektory). Elektrická délka kabelu by měla být podstatně menší, než 1/4 vlnové délky nejvyššího slaďovacího kmitočtu. Pokud není kabel kratší, ke konektoru na vstupu umělé antény musíme připojit ještě zakončovací odpor, rovný jmenovité impedanci kabelu. Výstup umělé antény spojíme s přijímačem krátkými vodiči s banánky. Stíněním dosáhneme toho, že signál z měřicího vysílače nevniká do přijímače jinudy, než anténní zdířkou, a práci nám neruší signály silných místních vysílačů, které by se do nestíněných vodičů mohly indukovat.

Schéma uměnlé antény.



Literatura :
[1] E. Kotek : Československé rozhlasové a televizní přijímače I a II., SNTL, Praha 1977.
[2] K. Novák : Amatérská oprava tranzistorového přijímače, SNTL, Praha 1975.


Zpět na domovskou stránku Petra Jeníčka
Zpět do Jeníčkova radiového doupěte
Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček.
Stránka byla naposledy změněna 20.11.2004. Případné dotazy, týkající se zde popisovaného přípravku, posílejte na adresu: pjenicek (zavináč) seznam . cz .