| ROK | Událost |
|---|
| 1865 | James Clerk Maxwell sestavil své rovnice, popisující vlastnosti elektromagnetického pole. Z nich byla teoreticky odvozena možnost existence elektromagnetického vlnění. |
| 1887 | Hertz pokusně prokázal existenci radiových vln a zkonstruoval první vysílací anténu - dipól s parabolickým reflektorem. Určil rychlost šíření radiových vln, objevil odraz elmg. vln. Prokázal, že světlo jsou také elektromagnetické vlny. |
| 1897 | Marconi vynalezl bezdrátový telegraf |
| 1904 | Christian Hulsmeyer v Německu vynalezl princip radaru jako zařízení na zjišťování vodivých předmětů odrazem radiových vln. |
| 1904 | J. A. Fleming vynalezl vakuovou diodu. |
| 1907 | Lee de Forest vynalezl triodu. Trioda se začala používat nejdříve jako nf zesilovač za krystalkou. Přijímač s krystalovým detektorem a vícestupňovým triodovým nf zesilovačem se používal až do konce 1. sv. války. |
| 1912 - 13 | Vynález kladné zpětné vazby, konstrukce audionu a přímosměšujícího přijímače na telegrafii. |
| 1913 | Vynález tetrody. |
| 1913-14 | Gróf v. Arco objevil princip superhetu, ale praktického rozšíření došel superhet až ve 30. letech. |
| 1922 | První rozhlasový vysílač v Evropě, zřízený ve Velké Británii. |
| 1923, 29. březen | Začátek vysílání prvního čs. rozhlasového vysílače Radiožurnál. |
| 1927 | začala výroba výkonových koncových triod, které umožnily poslech na reproduktor. |
| 1928 | Vynález nepřímo žhavené elektronky, která umožňovala snadné napájení přístroje ze střídavé sítě, ne z baterií. |
| okolo 1930 | Začala sériová výroba vysokofrekvenčních a výkonových pentod. |
| okolo 1930 | Začaly se vyrábět elektronky se žhavicím vláknem na větší napětí a jednotný proud do univerzálních přijímačů bez síťového transformátoru. |
| 1931 | První praktické využití radaru v lodní dopravě. |
| okolo r. 1933 | Začala výroba mnohomřížkových elektronek hexod, heptod a oktod. Také se začaly vyrábět selektody - exponenciální pentody a indikátory vyladění - magická oka.V této době se začaly ve velkém vyrábět rozhlasové přijímače - superhety. |
| 1934 | Němci vyvíjejí radar na sledování pohybu lodí, pracující v pásmu metrových vln. |
| 1935 | V Evropě zavedeno jednotné značení elektronek. Začínají lampy řady A, kryté "zlatým" lakem. Používá se lamelová patice. |
| 1939 | Kvůli nutnosti přechodu na vyšší kmitočty nastává miniaturizace lamp, hlavně zkrácení přívodů od systému k patici. Sloupková patka končí. V civilních zařízeních se používají v Němci ovládané oblasti lampy řady Ex11, v německých vojenských přístrojích kompaktní vojenské typy řady RV..., LD... aj. |
| 1940-45 | Během 2. světové války nastává bouřlivý rozvoj elektroniky. Vývoj a nasazení celoskleněných lamp. V Anglii za války vzniká řada Rimlock Ex40, v dalších Evropských zemích oktalové lampy Ex21, v USA miniaturní lampy heptalové.6AK5 ( = 6F32) je elektronka, která vyhrála válku. |
| 1940 | vznik lamp řady D pro bateriové žhavení napětím 1,4 V. |
| počátek roku 1940 | Vynález magnetronu v Anglii na Birminghamské universitě. Výroba radaru, pracujícího na cm vlnách délky 9,7 cm. Přístroj, který Angličanům pomohl vyhrát bitvu o Anglii. |
| 1947 | Vynalezen tranzistor. |