Rozhlasový přijímač Viola

Základní údaje

Vlnové rozsahy

Elektronky

AZ1 - dvoucestný usměrňovač
 
 

Schéma zapojení

Popis funkce

Jednobvodový přijímač má přece jenom malou selektivitu, i když je jakost vstupního obvodu zdánlivě zvětšena kladnou zpětnou vazbou. K odstranění rušivého napětí od místního vysílače při příjmu slabé nebo geograficky vzdálené stanice na blízkém kmitočtu je určen odlaďovač, paralelní rezonanční okruh, zapojený sériově s anténou. Cívka odlaďovače má několik odboček. Kmitočtový rozsah odlaďovače, zapojeného sériově s anténou, lze hrubě volit propojkou 2 - 7 - 7a a jemně se potlačovaná frekvence naladí kondenzátorem 330 pF.

Vf proud se z odlaďovače přivádí na páčkový přepínač se znaky Slunce - měsíc na zadní stěně přijímače. Anténu s odlaďovačem tak lze připojovat na různé odbočky anténního vinutí a tím anténu optimálně impedančně přizpůsobit. Krátká anténa, jejíž impedance je velká a převážně kapacitní, je lépe přizpůsobena v poloze "den", při přepnutí do polohy "noc" se přenos signálu z antény zeslabí, ale zároveň se zvýší selektivita, neboť laděný obvod je méně tlumen vnitřním odporem antény.

Levým ovládacím knoflíkem lze měnit vzdálenost mezi anténní cívkou a cívkou laděného okruhu. Změnou vzájemné indukčnosti tak můžeme řídit přenos energie z antény do laděného obvodu. Je-li signál přijímaného vysílače příliš silný, lze tak ztlumit hlasitost. Otočná cívka je mnohem spolehlivější, než potenciometr. Tento přijímač byl uzpůsoben i pro provoz bez antény, přičemž náhražkovou anténou bylo napájecí vedení 220V. Anténní zdířka je opatřena přepínačem. Když není zasunut banánek od antény, na vstup byla připojena přes oddělovací kondenzátor 350 pF/3000V fáze. Pokud bylo elektrické napětí vedeno do chalupy venkovním vedením, do fázového vodiče se naindukovalo dostatečné vysokofrekvenční napětí jako do antény. Kostra přijímače sloužila jako protiváha, nahrazující uzemnění.

Z bezpečnostních důvodů byl již dosti zteřelý oddělovací kondenzátor mezi anténním vstupem a fázovým vodičem při opravě odstraněn. Nemělo smysl ho nahrazovat novým, protože dnes je rozvodná síť tak zamořena rušením od tyristorů a spínaných zdrojů, že se jako anténa nehodí.

Zajímavě byla zapojena zpětnovazební vinutí krátkovlnné cívky. Kladná zpětná vazba se přenášela indukcí z anodové cívky nejen do cívky laděného okruhu v prvé mřížce, ale i do cívky, připojené ke druhé mřížce. Tím se dosáhlo většího zesílení a silnější vazby, aby se laděný obvod více odtlumil. Laděný obvod na krátkých vlnách má malou impedanci, kterou na horním konci pásma ještě snižuje vstupní odpor lampy. Elektronka AF7 má na krátkých vlnách nevalné parametry. Zde je navíc provozovaná s velmi malým anodovým proudem, má malou strmost a při jednoduchém zapojení zpětné vazby by její zesílení nestačilo.
Původní cívku v tomto exempláři bohužel za války zničili nacisté. Bez znalosti správných počtů závitů všech vinutí a způsobu navíjení je obtížné cívku vyrobit tak, aby obvod dobře fungoval. V [1] je cívka popsána v dokumentaci k přijímači Rio.
Rio bylo zapojeno podobně, jako Viola, takže i cívka je pravděpodobně stejná. Oba přijímače se lišily jen použitými elektronkami a zapojením zdrojové části.

Mezi první a druhou elektronkou je zapojena dolní propust LC, která odstraňuje nežádoucí vysokofrekvenční napětí a do výkonového zesilovače propouští jen napětí nízkofrekvenční. Také slouží k potlačení nežádoucích interferenčních hvizdů 9 kHz, které jsou způsobeny smísením signálu přijímaného vysílače se signálem sousední stanice na vstupní elektronce.  Elektrický signál, zesílený druhou lampou, se převádí na zvuk dynamickým reproduktorem s cizím buzením. Reproduktor nemá trvalý magnet, ale elektromagnet, který je zapojen místo filtrační tlumivky v napájecím zdroji.

Vysokofrekvenční elektronky řady A jsou opatřeny krásným nástřikem žlutého kovu, který ovšem neslouží jen jako dekorace, ale především jako stínění proti rušivým elektrickým polím. V roce 1935 bylo zavedeno v celé Evropě jednotné značení elektronek, které se používá dodnes. Podobné zásady pro označování aktivních prvků se dodržují v Evropě dodnes při značení tranzistorů a integrovaných obvodů.
 

Literatura :

Zpět na domovskou stránku Petra Jeníčka

stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček, případné dotazy posílejte na adresu pjenicek (zavináč) seznam . cz

Stránka byla naposledy aktualizována 14.11.2004.