Všeobecně je známo, že u pentody se nesmí přerušovat anodový obvod, protože se při tom přetěžuje stínicí mřížka veškerým proudem vycházejícím z kathody. Často se však na koncovém stupni stínící mřížky rozžhavují i u správně zapojeného zesilovače. Příčin může být několik. Přehledně je vidíme na obrázku.
V horní části obrazu je anodová charakteristika pentody EBL 21, je však zachycena jen mezní čára pro nulové napětí první mřížky. Přímka A je správná pracovní impedance a buzení na mřížce je při tom takové, že využije správně charakteristiku na obou stranách. Zvětší-li se z nějakého důvodu anodová impedance na příklad na trojnásobek, jak je tomu u přímky B, pak jsou poměry podstatně jiné. Takové zvětšení může být způsobeno na př. větší impedancí reproduktoru pro kmitočet už 2 kHz, jak patrno z obr. l na str. 153 č. 5 Sdělovací techniky. Směrem dolů dojde pracovní bod nejvýše k nule mřížkového potencionálu, a tomu odpovídá anodové napětí asi 25 V, směrem nahoru vznikají špičky napětí až 1000 V i více. To je však stále ještě provoz bez skreslení. Přebudí-li se elektronka třeba i při správné pracovní impedanci, probíhá pracovní bod, jak vyznačeno čárkovaně, nastává tedy ohyb pracovní přímky dolů; anodový proud místo stoupání náhle klesá a anodové napětí se jen málo mění.
V dolní části diagramu je znázorněn průběh anodového napětí a proudu stínící mřížky. Při nízkém anodovém napětí stoupá prudce proud stínící mřížky, jak je patrno z čárkovaných křivek na dolní části obrazu.
Teče-li v klidu ke stínící mřížce proud 4 mA a napětí je 250 V, je příkon l W. Jak zřejmo, stoupne při plném vybuzení proud na dvojnásobek; tato hodnota je však ještě dovolena výrobcem (při plném vybuzení je dovolena ztráta stínící mřížky 2,5 W). Při vyšší impedanci a správném buzení probíhá proud podle křivky B. Vidíme již, že příkon mřížky je 5 W, při přebuzení je ještě větší.
Ochranou není vkládáni větších odporů, ale správné pracovní podmínky. O jejich ověřování oscilografem až jindy.