V tvém oku jindy zamlklém a snivém,
když šťastna spočíváš v mém objetí,
sta tisíc šotků tryskne v tanci divém
a na všecky se strany rozletí.
Ten ukazuje úběl mi tvé šíje,
ten vlnu ňader divě zvířených,
ten sladký bok, ten nožku, jež se kryje
jak víla cudná v sterých závojích.
Ten docela i moji ruku chytá
a vede po stopách mne štěstí blíž,
co jiný, polibky jenž naše sčítá,
mi šepce v sluch, že vše mi odpouštíš.