Léčivé rostliny a koření

Obsah:

Bazalka
Majoránka
Pelyněk pravý
Saturejka zahradní
Yzop lékařský
Doporučená literatura

Bazalka pravá

Ocimum basilicum

Vlastnosti a způsob pěstování

Bazalka je jednoletá bylina, vysoká až 40 cm. Kvete od června do září. Daří se jí v lehké kypré humózní půdě na osluněném stanovišti. Nesnáší mráz, i při slabém přízemním mrazíku hyne. Vyséváme ji v březnu až dubnu. Sazenice předpěstováváme ve skleníku nebo mezi dvojitými okny a ven vysazujeme až po ledových mužích. Bazalku lze pěstovat i v truhlíku nebo větším květináči na okenní římse. Při pěstování za oknem doporučuji bazalku zasadit do samozavlažovacího truhlíku a umístit na jižní stranu domu. Při pěstování na záhonku bazalky sázíme ve vzdálenostech přibližně 25 cm. Chcete-li aby bazalka dobře rostla, měli byste půdu předem pohnojit kompostem nebo dobře uleželým hnojem. Přívrženci zahradní chemie mohou v příznivém období, kdy má rostlina dost dobré humusové země, vody, světla i tepla, slabě přihnojovat roztokem floranu a dusičnanu vápenatého. Pokud rostlině chybí něco jiného, než látky obsažené v umělém hnojivu, chemické hnojení nepomůže, ale škodí. Dva týdny před sklizní byste koření neměli chemicky hnojit, aby rostlina neobsahovala příliš mnoho nespotřebovaného dusíku.

Sklizeň

Nať bazalky můžete sklízet v době květu od června do září. V [4] doporučují na konci července při rozkvétání ostřihat 15 cm dlouhé vršky a v září ustřihnout nať asi 12 cm nad zemí. Radím vám v září sklidit a zrušit celou rostlinu kromě nejedlých tuhých dřevnatých stonků, neboť při prvním podzimním mrazíku, který může přijít již začátkem října, celá bazalka zvadne a je k ničemu. Bazalka se má sušit v tenké vrstvě ve stínu, teplota při sušení nesmí přesáhnout 35 °C. Pokud bazalku pěstujete u kuchyně, můžete dospělou rostlinu průběžně po malých kouscích uřezávat a čerstvou přidávat do jídla.

Použití :

Koření

Bazalka se dává do italských sýrových omáček na špagety, na pizzu, do zeleninových salátů, pomazánek, polévek atd.

Léčení

Bazalka obsahuje asi 1,5 % silic, jejichž hlavní účinnou složkou je methylchavikol, dále cineol, linalol a flavonoidní látky. Také obsahuje přibližně 5% tříslovin. Účinné látky, obsažené v bazalce, hubí baktérie a podporují vylučování žaludečních šťáv. Třísloviny ozdravují sliznici trávicího traktu a flavonoidy příznivě působí na krevní oběh. Bazalka působí preventivně proti nadýmání a křečovým stavům.
Při nadýmání, kataru žaludku  nebo jiných zažívacích potížích připravíme nálev ze dvou čajových lžiček bazalky, které zalijeme 0,5l horké vody a necháme 15 min. ustát. Potom nálev scedíme. Vlažný nálev pijeme během dopoledne a po obědě. Bazalkový čaj podporuje vylučování žaludečních šťáv i žluče a usnadňuje trávení hůře stravitelných jídel.
Při nervovém rozrušení připravíme uklidňující čaj ze směsi bazalky, dobromysli, meduňky a kozlíku - viz [4]. Při kašli je možno kloktat nálevem z bazalky [2]. Zevně lze nálev z bazalky použít k obkladům na opruzená místa kůže [2].
 

Majoránka

Majorana hortensis

Vlastnosti a způsob pěstování

Jednoletá bylina, dorůstající až 40 cm. Má ráda slunné, teplé, suché nebo jen mírně vlhké stanoviště. Kvete v červenci a v srpnu. Lze ji pěstovat na zahradě v záhoně, na skalce či kamenné zídce nebo v květináči za oknem. Lépe roste v propustné písčité půdě, než v jílovité. Pokud žádáte velký výnos, můžete ji přihnojit kompostem nebo malým množstvím rozpuštěného Floranu a dusičnanu vápenatého. Týden po chemickém hnojení rostlinu nesklízíme. Nesnáší mráz, takže venku přežívá jako letnička - na podzim se vysemení, zmrzne a příští rok ze semen vyrostou nové rostliny. Pokud ale majoránku v květináči koncem léta ostříháte a přes zimu schováte mezi okno, kde je mírný chlad, ale nemrzne, přežije vám do příštího roku. Loňskou rostlinu doporučuji v druhé půli května přesadit na zahradu nebo do květináče s novou prohnojenou zemí.
Sklízíme nať před rozkvětem a sušíme ve stínu. Teplota nesmí přesáhnout 40 °C.

Použití

Koření

Jako koření vhodné do polévek a omáček se používá drhnutá majoránka, tj. listy a květy, sedřené z usušených stonků.

Léčení

Obsahuje silice, třísloviny a hořčiny. Podporuje trávení zvýšením tvorby žaludečních šťáv, odstraňuje křeče a podporuje vylučování moči. Nálev se používá při nervové slabosti, neurovegetativních poruchách a při zažívacích obtížích. Nálev připravíme tak, že do hrnku dáme 1 kávovou lžičku sušené natě a zalijeme 1/4 litrem horké vody. Majoránka se často se používá ve směsi s mátou a heřmánkem. Majoránkovou mast lidoví léčitelé používají na špatně se hojící rány.
 
 

Pelyněk pravý

Artemisia absinthium

Vlastnosti a způsob pěstování

Je to vytrvalá bylina, která se snadno rozmnožuje dobře klíčivými semeny i vegetativně rozrůstáním oddenku. Pelyněk je odolný a nenáročný na kvalitu půdy, ale nejraději má lehkou zásaditou vápencovou půdu s dostatkem dusíku. Vyhovuje mu teplé, suché a slunečné stanoviště. Dorůstá výšky až 120 cm a spodní část stonku dřevnatí. Kvete od června do srpna. Pelyněk se jmenuje Artemisia podle starořecké bohyně Artemis.
Lze ho pěstovat v květináči nebo na zahradě, ale v květináči dorůstá výšky jen asi 30 cm. Semena vyséváme v březnu pařeniště nebo doma do misek mezi okny. Malé rostlinky přepícháme po jedné do jogurtových kelímků, když jim narostou první pravé listy.  Sazenice z kelímků přesazujeme do záhonu nebo většího květináče (asi 1 l), až když dorostou velikosti asi 10 cm.
Nevyžaduje téměř žádnou péči. Aby se vám příliš nerozmnožil a neobsadil celou zahradu, je třeba ho ostříhat před dozráním semen.

Použití :

Léčení

Pelyněk účinně pomáhá při žaludečních potížích. Používá se při nechutenství, snížené tvorbě žaludečních šťáv, střevních a žlučníkových kolikách a při nadýmání. Nálev se připraví tak, že dáme do hrnku 1 kávovou lžičku sušené drogy, zalijeme horkou vodou a necháme 1/4 hodiny louhovat. Užívá se 3x denně. Viz [2], [3], [4].
Obsahuje silici s hlavními účinnými látkami thujon a azulen, dále glykosidní hořčiny absinthin a anabsinthin a fytoncidní látky. Thujon i azulen způsobují zvýšené vylučování trávicích šťáv.
Nať pelyňku se sklízí od června do srpna za suchého slunného počasí. Účinné látky jsou hlavně na chlupech na povrchu listů a déšť by je smyl. Suší se ve stínu na dobře větraném místě, teplota nesmí přesáhnout 40 °C. Nesmí se sušit s jinými bylinami, aby od pelyňku nenačichly.
Pozor ! Thujon je ve větších dávkách jedovatý, vyvolává závratě, křeče a opojné stavy. Nadměrné užívání pelyňku nebo likéru absintu, který se z pelyňku vyrábí, může způsobit duševní poruchu. Nejvyšší přípustná jednorázová dávka je 1g, denně 3g. Pelyněk lze užívat jen krátkodobě. Nesmí se užívat v těhotenství.

Prostředek k odpuzování hmyzu

Silice pelyňku působí repelentně. Sušený pelyněk dáme do plátěných sáčků a uložíme do skříně mezi prádlo. Jeho pach odpuzuje moly. Rostoucí pelyněk na zahradě odpuzuje škůdce od zeleniny, také ho lze pěstovat u výběhů domácích zvířat.

Okrasná rostlina

Pravý pelyněk má listy i stonek krásně stříbrošedě ojíněný, takže ho lze použít i jako okrasnou bylinu - viz [1].

Jiné podobné rostliny
Na smetištích a v příkopech se často vyskytuje plevel pelyněk černobýl, který má podobné vlastnosti, ale obsah účinných látek je mnohokrát menší. Černobýl není stříbřitý, ale listy má zelené a stonky červenohnědé.
 

Saturejka zahradní

Satureia hortensis
Saturejka je jednoletá bylina, která dorůstá výšky 30cm. Má ráda středně vlhké teplé slunečné stanoviště. Lze ji pěstovat na zahradě nebo v truhlíku za oknem. Pokud ji chcete pěstovat za oknem, doporučuji samozavlažovací truhlík, ve kterém roste mnohem lépe, než v květináči, neboť má zajištěn nepřetržitý přívod vody. Semena vyséváme v březnu do misek mezi okna a malé rostlinky přepichujeme do kelímků v dubnu, když jim narostou dva pravé listy. Sazenice z kelímků přesaďte do záhonu nebo truhlíku, když dorostou velikosti asi 10 cm.
Půdu doporučuji předem pohnojit kompostem nebo dobře uleželým hnojem (ne čerstvým). Chcete-li používat umělá hnojiva, můžete saturejku během růstu (zvláště při pěstování v truhlíku) od června do září jednou za 2 týdny mírně přihnojovat Floranem a dusičnanem vápenatým, rozpuštěnými ve vodě 1:1:2000. Po pohnojení roztokem je třeba rostlinu ještě zalít čistou vodou. Týden po chemickém hnojení rostlinu nesklízíme.
Kvetoucí nať sklízíme od června do září a rychle sušíme ve stínu. Teplota při sušení nesmí přesáhnout 35°C.
Usušenou bylinu skladujeme v uzavřené nádobě.
Saturejka se jmenuje podle satyrů, nezbedných a poživačných démonů, kteří dle starořecké mytologie doprovázeli boha vína Dionýsa.

Použití

Koření

Používá se ke kořenění masa a do uzenářských výrobků. Také se přidává do hrachu, fazolí a kapusty (asi 2 lodyhy na 1/2 kg hrachu), protože působí proti nadýmání.

Léčení

Saturejka obsahuje antiseptické látky karvakrol a cymol. Mírní záněty a potlačuje kvasné pochody v zažívacím ústrojí. Je vhodná na léčbu zánětů horních cest dýchacích, tj. rýmy a kašle. Nálev ze saturejky pomáhá při průjmech, žaludečních a střevních katarech a působí proti nadýmání. Nálev připravujeme z 3 lžiček drogy, kterou zalijeme 1/2 l horké vody a necháme vylouhovat 15 minut. Užíváme 3x denně.
 
 

Yzop lékařský

Hyssopus officinalis

Vlastnosti a způsob pěstování

Je to polokřovitá vytrvalá bylina, vysoká až 50 cm. Dolní část stonku dřevnatí. Kvete od července do září. Vyhovuje mu teplé slunné průměrně vlhké stanoviště a má rád písčitohlinitou půdu s obsahem vápence. Semena vyséváme v březnu do misek mezi okna a malé rostlinky přepichujeme do kelímků v dubnu, když jim narostou dva pravé listy. Sazenice z kelímků vysaďte v polovině května do záhonu nebo velkého truhlíku.
Sklízí se v červenci a srpnu nať na počátku kvetení bez dolní dřevnaté části. Suší se ve stínu, teplota nesmí přesáhnout 35 °C.

Použití

Léčba

Obsahuje silici s hlavní účinnou látkou pinokamfenem, a řadu dalších léčivých látek. Působí proti pocení a podporuje trávení, dobře působí proti kašli. Užívá se vnitřně jako nálev při zánětu dýchacích cest, kašli, astmatu, nadýmání, nechutenství a střevním kataru. Nálev připravíme tak, že 1 lžičku sušeného yzopu dáme do 1/4 l hrnku a zalijeme horkou vodou. Louhujeme 1/4 h. Užíváme 2x denně. Při zánětu hrtanu a mandlí můžeme použít nálev jako kloktadlo.

Koření

Jako koření se dává do polévek a omáček a jako aromatická přísada do likérů.
 
 

Doporučená literatura :

[1] Pelyňky, stříbrné šperky vaší zahrady, časopis Krásná zahrada č. 1/2000, str. 20.
[2] J. Korbelář, Z. Endris: Naše rostliny v lékařství, Avicenum Praha 1981
[3] V. G. Rubcov, K. Beneš : Zelená lékárna, Lidové nakladatelství, Praha, 1985
[4] J. Kazda: Klíč k určování, pěstování a užívání léčivých rostlin, Klíč Brno 1995 

Zpět na domovskou stránku Petra Jeníčka

Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček. Případné dotazy posílejte na adresu pjenicek@seznam.cz